ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.4477.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 4477/2017-83
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného T. B. , P., zastoupeného Městskou částí Praha 12, se sídlem v Praze 4, Písková č. 830/25, identifikační číslo osoby 00231151, proti povinnému R. B. , P., zastoupenému Mgr. Pavlem Hynkem, advokátem se sídlem v Berouně, Lidická č. 394/49, za účasti matky oprávněného Z. Š. , bytem jako oprávněný, pro 89 000 Kč, o návrhu povinného na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. 49 EXE 789/2015, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2017, č. j. 54 Co 114/2017-65, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. dubna 2017, č. j. 54 Co 114/2017-65, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. října 2016, č. j. 49 EXE 789/2015-46, jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce.
Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 7. dubna 2017, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).
Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Dovolací soud dospěl k názoru, že dovolání v této věci není přípustné, neboť jde o řízení o výživném (o výkon rozhodnutí ve věcech výživného), tedy řízení ve věci rodinně právní upravené v hlavě páté části druhé ve smyslu ustanovení §30 z. ř. s., a nejde o žádnou z taxativně vyjmenovaných výjimek. Není přitom rozhodné, že předmětné usnesení bylo vydáno podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014 a nikoliv podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Ustanovení §30 z. ř. s. je totiž třeba vykládat tak, že vylučuje dovolání ve všech věcech jmenovaných v hlavě páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních nehledě na to, podle jakého procesního předpisu bylo napadené rozhodnutí vydáno (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 20 Cdo 2888/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1687/2017).
V projednávané věci tak nebyly shledány předpoklady přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud proto toto dovolání, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), jako nepřípustné odmítl (§243c odst. 1 věta první a odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 10. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu