ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.4898.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 4898/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného Statutárního města Plzeň , se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 1, identifikační číslo osoby 00075370, zastoupeného JUDr. Karlem Uhlířem, advokátem se sídlem v Plzni, Husova 722/13, proti povinné R. A. L. , zastoupené Mgr. Michaelou Bednárikovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Sady 5. května 36, pro 86 107,73 Kč a nákladů předcházejícího řízení 32 056 Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 74 EXE 3016/2015, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 6. 2016, č. j. 64 Co 177/2016-58, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 7. 9. 2016, č. j. 64 Co 177/2016-66, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Oprávněný je povinen zaplatit povinné k rukám její advokátky Mgr. Michaely Bednárikové do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši 3 133,90 Kč .
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň – město usnesením ze dne 11. 4. 2016, č. j. 74 EXE 3016/2015-45, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce vedené pověřeným soudním exekutorem JUDr. Josefem Lavičkou, Exekutorský úřad Cheb, pod sp. zn. 176 EX 01901/15.
Krajský soud v Plzni napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudu prvního stupně v části, ve které byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 32 056 Kč představující náklady nalézacího řízení (výrok I.) V dalším usnesení okresního soudu změnil tak, že exekuce vedená pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši poplatku z prodlení z jednotlivých dlužných částek za dobu od 1. 1. 2008 do 22. 6. 2011 ve výši 81 415,16 Kč a úroku z prodlení z jednotlivých částek za dobu od 1. 11. 2009 do 22. 6. 2011 ve výši 4 692,57 Kč se zastavuje (výrok II.). Současně rozhodl o nákladech řízení a to tak, že oprávněný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Josefu Lavičkovi, Exekutorský úřad Cheb, odměnu ve výši 3 630 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III.), a dále je oprávněný povinen zaplatit povinné náklady řízení o zastavení exekuce před soudy obou stupňů ve výši 7 191 Kč ve prospěch její zástupkyně do tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV.).
Usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný včasným dovoláním do výroků II., III. a IV. Přípustnost dovolání opírá o §237 o. s. ř., neboť napadeným usnesením se podle jeho názoru odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu i obecných soudů a rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním i skutkovém posouzení věci. Namítá, že exekuční soud nemůže přezkoumávat skutečnosti, které nastaly před právní mocí exekučního titulu. V tomto směru odkazuje na odbornou literaturu. Nesouhlasí ani s odkazem odvolacího soudu na nález Ústavního soudu ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. I. ÚS 185/04, který se dle názoru dovolatele zabýval odlišnou situací. Dovolatel dále v dovolání rekapituluje předcházející průběh řízení a skutkový stav. Závěrem navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu ve výroku II., III. a IV. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Povinná ve vyjádření uvedla, že s dovoláním dovolatele a jeho tvrzeními nesouhlasí, nárok uplatňovaný oprávněným neuznává a usnesení odvolacího soudu považuje za správné. Povinná dále ve vyjádření rekapituluje dosavadní průběh řízení včetně všech skutkových okolností. Uvádí, že odvolací soud se nikterak neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a řešená právní otázka byla odvolacím soudem vyřešena zcela správně. Dovolání je podle názoru povinné nepřípustné, a proto navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto, případně jako nedůvodné zamítnuto.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z obsahu dovolání přitom nelze dovodit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné (přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř.); skutečnost, že se „odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu i obecných soudů a rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním i skutkovém posouzení“, není způsobilá založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); k účelu vymezení předpokladů přípustnosti dále též např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2716/13].
Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání oprávněného odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. ledna 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu