ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.507.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 507/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Richter + Frenzel s. r. o. , se sídlem v Praze 9, U Technoplynu č. 1572/1, identifikační číslo osoby 61852325, zastoupené JUDr. Jaroslavou Vodáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Ponávka č. 185/2, proti povinnému Ing. V. O. , za účasti manželky povinného J. O., oba B., pro 1 614 746,03 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 78 EXE 4678/2014, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. října 2016, č. j. 12 Co 93/2016-149, takto:
Dovolání oprávněné se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. října 2016, č. j. 12 Co 93/2016-149, kromě jiného potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14. ledna 2016, č. j. 78 EXE 4678/2014-104, jímž bylo s účinností od 1. července 2015 částečně zastaveno provedení exekuce srážkou z důchodu manželky povinného u plátce České správy sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová č. 1292/25, identifikační číslo osoby 00006963, nařízené exekučním příkazem ze dne 13. ledna 2015, č. j. 049 EX 00710/14-019, který vydala pověřená soudní exekutorka JUDr. Jana Fojtová, Exekutorský úřad Pelhřimov (dále jen „soudní exekutorka“), podle ustanovení §55 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“), a z důvodu podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v návaznosti na ustanovení §52 odst. 1 ex. řádu. Uvedl, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud s účinností od 1. července 2015 částečně zastavil exekuci nařízenou na důchod manželky povinného, neboť dne 1. července 2015 vstoupil v účinnost zákon č. 139/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) – dále jen „zákon č. 139/2015 Sb.“, podle jehož přechodných ustanovení (Čl. IV bod 1) „není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány“. Exekuční postih mzdy (důchodu) manžela povinného tak již ode dne 1. července 2015 není možný (§262a o. s. ř., §42 odst. 4 ex. řádu).
Oprávněná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Považuje zákon č. 139/2015 Sb. v dotčeném přechodném ustanovení (Čl. IV bod 1) za nepřípustnou pravou retroaktivitu, když stanovuje, že ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákon použije exekuční řád a občanský soudní řád ve znění účinném od 1. července 2015. V této souvislosti kromě jiného odkazuje na judikaturu Ústavního soudu. Pokud přechodné ustanovení uvádí, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány, měl by být vůči účastníkům volen takový postup, který jim bude zajišťovat nejvyšší míru ochrany jejich práv, tj. nebude zasahovat do jejich právní jistoty a legitimního očekávání. V kontextu posuzované věci to znamená, že by ode dne nabytí účinnosti zákona č. 139/2015 Sb. soudní exekutorka sice nemohla nově postihnout mzdu (důchod) manželky povinného, účinky exekučního příkazu soudní exekutorky ze dne 13. ledna 2015, č. j. 049 EX 00710/14-019, jímž byla nařízena exekuce na důchod manželky povinného, by však zůstaly zachovány. Jinak řečeno i po nabytí účinnosti zákona č. 139/2015 Sb. by bylo možné na základě tohoto exekučního příkazu exekuci provést (fakticky realizovat). Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. října 2016, č. j. 12 Co 93/2016-149, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §262a odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 30. června 2015 ve spojení s §52 odst. 1 ex. řádu bylo možné, jde-li o vydobytí dluhu patřícího do společného jmění manželů, nařídit výkon rozhodnutí (nařídit exekuci vydáním exekučního příkazu) srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného.
Nejvyšší soud již v odůvodnění svého usnesení ze dne 24. května 2016, sp. zn. 20 Cdo 5236/2015, uvedl, že novela v podobě zákona č. 139/2015 Sb. účinná od 1. července 2015 zachovala, pokud jde mimo jiné o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, pouze možnost postihu pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu (srov. §262a odst. 4 o. s. ř. a §42 odst. 4 ex. řádu shodně ve znění účinném od 1. července 2015), přičemž v souladu s intertemporálními ustanoveními této novely obsaženými v čl. IV bod. 1 se novelizované znění občanského soudního řádu a exekučního řádu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Od 1. července 2015 je proto, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, exekuce srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného (tj. i důchodu), bez dalšího nepřípustná (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1874/2016) .
Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, proto postupoval správně, pokud s účinností od 1. července 2015 částečně zastavil provedení exekuce srážkou z důchodu manželky povinného.
S ohledem na výše uvedené proto v dovolacím řízení nelze pokračovat a Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 ex. řádu)
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 6. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu