ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5148.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 5148/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Odborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví , se sídlem v Praze 4 – Modřanech, Roškotova 1225/1, identifikační číslo osoby 47114321, proti povinné I. M. , P., zastoupené Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 23, pro 89 924 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 EXE 4532/2015, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č. j. 19 Co 26/2016-71, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Městský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 11. 2015, č. j. 73 EXE 4532/2014-44, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, vedené soudním exekutorem JUDr. Jiřím Bulvasem, Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. 146 EX 735/15, na základě pověření téhož soudu ze dne 21. 5. 2015, č. j. 73 EXE 4532/2015-12. Odvolací soud v projednávané věci zjistil, že oprávněná zdravotní pojišťovna vedla spisy pouze v elektronické podobě a vydala též podkladový výkaz nedoplatků v elektronické podobě, přitom jej opatřila slovy „otisk úředního razítka“ a elektronickým podpisem. Dále zjistil, že oprávněná povinné zaslala vytištěnou podobu výkazu nedoplatků, který byl vydán v elektronické podobě, s podpisem osoby odpovídající za písemné vyhotovení, bez konverze. Nato uzavřel, že povinné byl doručen stejnopis rozhodnutí, a že exekuční titul netrpí žádnou vadou ani nicotností.
Povinná v dovolání namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání dovozuje z toho, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny následující otázky:
- Zda v případě, že je spis zdravotní pojišťovny veden pouze v elektronické podobě, avšak doručování výkazu nedoplatků probíhá prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je nutné doručovaný výkaz nedoplatků vlastnoručně podepsat oprávněnou osobou a opatřit úředním razítkem, nebo zda postačuje vytištěná elektronická verze s textem „otisk úředního razítka“;
- Zda má absence uvedených zákonných náležitostí (podpisu oprávněné osoby, otisku úředního razítka, resp. ověřovací doložky konverze u písemného vyhotovení výkazu nedoplatků) v případě, že je spis veden pouze elektronicky, za následek nezpůsobilost exekučního titulu.
Dovolatelka s odkazem na §53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. prosazuje, že doručovaná listina musí obsahovat otisk úředního razítka, vlastnoruční podpis a ověřovací doložku konverze. Při absenci některé předepsané náležitosti se výkaz nedoplatků nemůže stát způsobilým exekučním titulem. Současně nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že v dané věci se neuplatní závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2706/2007. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že exekuci zastaví.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání je přípustné, neboť dovolací soud dosud neřešil otázku náležitostí výkazu nedoplatků zdravotní pojišťovny, jehož originál byl vydán v elektronické podobě a nachází se v elektronickém spisu oprávněné, avšak byl doručován účastníkovi řízení v listinné podobě.
Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a), b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o. s. ř.). Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají.
Dovolání není důvodné.
Právní posouzení věci ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (práva hmotného i procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
V souzené věci je exekučním titulem výkaz nedoplatků oprávněné zdravotní pojišťovny ze dne 23. 1. 2014, č. j. 1431000438/VN1/2014, kterým bylo povinné vyměřeno ke dni 23. 1. 2014 dlužné pojistné za období od 1. 3. 2009 do 31. 12. 2013 ve výši 62 980 Kč a penále ve výši 26 944 Kč. Oprávněná vedla spis ohledně vymáhané pohledávky pouze v elektronické podobě. Odvolací soud nezjistil absenci žádné z náležitostí originálu výkazu nedoplatků, vydaného v elektronické podobě a nacházejícího se v elektronickém spisu oprávněné a tato skutečnost nebyla ani účastníky v průběhu řízení nijak zpochybněna. Podkladový výkaz nedoplatků však bylo třeba doručit povinné v listinné podobě. Ze soudního spisu se podává, že povinná si zásilku obsahující exekuční titul v úložní lhůtě 10 dní nevyzvedla, a že výkaz nedoplatků byl ve smyslu §24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění do 31. 12. 2014 (dále též jen „s. ř.“), doručen uplynutím uvedené lhůty (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 10. 2015, č. j. 73 EXE 4532/2015-30, jímž soud zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, odůvodněný mimo jiné i tvrzením o nedoručení titulu).
Je součástí konstantní judikatorní praxe, že soud před nařízením výkonu rozhodnutí (exekuce) posuzuje mimo jiné i to, zda je exekuční titul z hledisek zakotvených v právních předpisech, podle kterých byl vydán, vykonatelný, a to jak po stránce formální, tak i po stránce obsahové (materiální). Vykonatelnost lze tudíž ztotožnit s vlastností exekučního titulu, která ho činí způsobilým k nucenému uskutečnění cestou výkonu rozhodnutí (exekuce). Splnění všech zákonných náležitostí exekučního titulu je vždy třeba pečlivě a ve všech souvislostech zkoumat.
Náležitosti výkazu nedoplatků stanoví §53 odst. 2 zákona č. 48/1997, Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), tako: „Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat:
a) označení plátce pojistného, jemuž se nedoplatky vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného nebo z kontrol provedených zdravotní pojišťovnou, z pravděpodobné výše pojistného, byla-li stanovena, a z penále vypočteného k tomuto dni,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na která musí být nedoplatky uhrazeny,
e) poučení o vykonatelnosti,
f) poučení o námitkách,
g) označení zdravotní pojišťovny, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vydání. Výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.“
Podle §53 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. je výkaz nedoplatků vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr.
Podle §53 odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb. se na řízení o vydání výkazu nedoplatků nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
Podle §53 odst. 8 zákona č. 48/1997 Sb. jsou vykonatelné výkazy nedoplatků titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.
Podle §22 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění účinném do 18. 9. 2016 (dále též jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), platí, že konverzí se rozumí:
a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“), ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo
b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky.
Podle §22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., dokument, který provedením konverze vznikl (výstup), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl (vstup).
V projednávané věci byl originál výkazu nedoplatků vyhotoven v elektronické podobě a je obsažen v elektronickém spisu oprávněné. Je zřejmé, že z povahy věci nelze elektronickou verzi rozhodnutí opatřit úředním razítkem, proto se v obdobných situacích tato skutečnost vyjadřuje pouze slovně „otisk úředního razítka“ (k tomu srov. §69 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění do 31. 12. 2014, dále též jen „s. ř.“, příp. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 9 As 34/2014) a vlastnoruční podpis je v elektronické verzi nahrazen elektronickým podpisem příslušné osoby.
Vznikla-li (jako v projednávané věci) potřeba převést dokument z digitální do listinné podoby, bylo nezbytné dokument konvertovat a vytvořit výstup podle §22 a násl. zákona č. 300/2008 Sb., tzn. ověřit shodu obsahu dokumentů včetně připojení ověřovací doložky jako součásti tohoto výstupu, obsahující zákonem stanovené údaje (tj. název subjektu, který konverzi provedl; pořadové číslo, pod nímž je konverze vedena v evidenci provedených konverzí; údaj o ověření toho, že obsah výstupu odpovídá obsahu vstupu; údaj o tom, z kolika listů se skládá výstup; datum vyhotovení ověřovací doložky; údaj o tom, zda byl vstup podepsán platným uznávaným elektronickým podpisem nebo označen platnou uznávanou elektronickou značkou, číslo kvalifikovaného certifikátu, na němž je uznávaný elektronický podpis založen, nebo číslo kvalifikovaného systémového certifikátu, na němž je uznávaná elektronická značka založena, a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který certifikát vydal; datum a čas uvedené v kvalifikovaném časovém razítku, číslo kvalifikovaného časového razítka a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který kvalifikované časové razítko vydal, byl-li jím vstup opatřen; otisk úředního razítka, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která konverzi provedla).
Listina doručovaná povinné (srov. dokument na č. l. 68 spisu, předložený oprávněnou na žádost odvolacího soudu) nesplňuje náležitosti stanovené v ustanovení §25 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., jelikož k ní nebyla připojena ověřovací doložka. Jedná se však o vytištěnou podobu výkazu nedoplatků, jež je podepsána oprávněnou osobou s uvedením jména, příjmení a funkce, parafována vyřizující osobou a opatřena úředním razítkem. V takovém případě zcela vyhovuje požadavkům kladeným na obsahové náležitosti výkazu nedoplatků vydaného v listinné podobě (§53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.) a je řádným exekučním titulem, který byl vydán a doručován v souladu s vůlí oprávněné osoby.
Protože krajský soud v napadeném rozhodnutí dospěl ke stejnému závěru, byť částečně z jiných důvodů, Nejvyšší soud dovolání podle §243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
Závěrem je vhodné dodat, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2706/2007, na něž dovolatelka odkazovala, se na danou věc nevztahuje (v projednávané věci byl návrh povinné na zastavení exekuce věcně projednán).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. června 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu