ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5396.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 5396/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze 3, Orlická č. 4/2020, identifikační číslo osoby 41197518, s adresou pro doručování Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Regionální pobočka Ústí nad Labem, pobočka pro Liberecký a Ústecký kraj, se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí č. 3486/35c, proti povinnému J. K. , trvale T., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Ostrov nad Ohří, pro peněžité plnění, vedené u soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno - město, pod sp. zn. 30 EX 42532/13, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. února 2017, č. j. 8 Co 90/2017
-127, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Usnesením soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 6. 2. 2017, č. j. 30 EX 42532/13-122, byl zamítnut návrh povinného na ustanovení zástupce ve smyslu §30 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, neboť povinný ve svých podáních nijak blíže neosvětlil své majetkové poměry, které by odůvodňovaly ustanovení zástupce povinnému pro exekuční řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 27. února 2017, č. j. 8 Co 90/2017-127, usnesení soudního exekutora potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dne 10. 4. 2017 blanketní dovolání, v němž požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Usnesením soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 21. 4. 2017, č. j. 30 EX 42532/13-134, byl návrh povinného na ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení zamítnut (výrok I.) a povinný byl vyzván k tomu, aby ve lhůtě 60 dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek podaného dovolání spočívající v absenci nezbytného právního zastoupení.
K odvolání povinného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 6. 6. 2017, č. j. 8 Co 166/2017-138, potvrdil ve výroku I. usnesení soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 21. 4. 2017, č. j. 30 EX 42532/13-134 (výrok I.), a odvolání povinného proti výroku II. usnesení soudního exekutora odmítl (výrok II.).
Dne 5. 9. 2017 podal povinný opět odvolání proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 21. 4. 2017, č. j. 30 EX 42532/13-134, které bylo odmítnuto pro opožděnost usnesením téhož soudního exekutora ze dne 18. 8. 2017, č. j. 30 EX 42532/13-153.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 20. 9. 2017, č. j. 8 Co 260/2017-157, usnesení soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 18. 8. 2017, č. j. 30 EX 42532/13-153 zrušil a odvolací řízení zastavil, když nové projednání odvolání v řízení před soudem II. stupně nebylo možné z důvodu překážky věci pravomocně rozsouzené.
Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 9. 2017, č. j. 8 Co 260/2017-157, podal povinný dne 23. 10. 2017 dovolání, v němž opět požádal o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení, přičemž o této žádosti a dovolání dosud nebylo rozhodnuto.
Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. února 2017, č. j. 8 Co 90/2017-127, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 6. 2. 2017, č. j. 30 EX 42532/13-122, podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“, zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), na výzvu soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 21. 4. 2017, č. j. 30 EX 42532/13-134, vadu dovolání spočívající v nedostatku zastoupení advokátem neodstranil, a ze spisu současně nevyplývá, že by sám dovolatel prokázal právnické vzdělání podle §241 odst. 2 písm. a) nebo b) o. s. ř. a z výše uvedeného je navíc zřejmé, že dovolatel opakovaně neúspěšně podává žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 20174, sp. zn. 30 Cdo 3067/2016).
Jelikož obligatorní zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 věty třetí, §241b odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 12. 2017
JUDr. Karel Svoboda, Ph. D.
pověřený člen senátu