ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5765.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 5765/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněných a) nezletilého V. V. , a b) nezletilé L. V. , obou zastoupených Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská č. 783/18, proti povinnému R. V. , pro dlužné výživné ve výši 340 000,- Kč s příslušenstvím za dobu od 15. listopadu 2008 do 15. června 2014, vedené u JUDr. Filipa Exnera, soudního exekutora Exekutorského úřadu v Praze 7, pod sp. zn. 151 EX 162/15, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. května 2016, č. j. 23 Co 120/2016-365, takto:
I. Dovolání oprávněných se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Praze 31. 5. 2016, č. j. 23 Co 120/2016-365, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 26. 1. 2016, č. j. 84 EXE 266/2015-334, jímž byla exekuce na majetek povinného zcela zastavena (výrok I) s tím, že oprávnění jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit povinnému a manželce povinného na náhradu nákladů řízení částku 16 656,- Kč (výrok II) a na náhradu nákladů řízení soudnímu exekutorovi JUDr. Filipu Exnerovi částku 7 865,- Kč (výrok III), podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř., ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), odmítl, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti kterému dovolání není podle ustanovení §30 odst. 1 z. ř. s. přípustné.
Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se totiž s účinností tohoto zákona, tj. od 1. ledna 2014, přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do ustanovení §30 z. ř. s. (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). V posuzované věci jde o řízení ve věcech výživného (o exekuci rozhodnutí ve věcech výživného) upravené primárně v hlavě páté části druhé tohoto zákona a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení §30 z. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu