ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5826.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 5826/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňkem Polednou a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České spořitelny, a. s ., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova č. 1929/62, identifikační číslo osoby 452 44 782, proti povinným 1) IEG Fire Safety, a. s ., se sídlem v Oticích, Hlavní č. 266, identifikační číslo osoby 252 88 997, zastoupené JUDr. Tomášem Hulvou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Opavě, náměstí Republiky č. 2/1, 2) A. H. , P., a 3) D. H. , P., pro 14 798 618,36 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Davida Konce, Exekutorský úřad Cheb pod sp. zn. 074 Ex 14 852/14, o dovolání povinné 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, č. j. 10 Co 363/2016-149, takto:
Dovolání povinné 1) se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, č. j. 10 Co 363/2016-149, jímž potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Davida Koncze, Exekutorský úřad Cheb, ze dne 23. 3. 2016, č. j. 074 Ex 14 852/14-128, o určení výsledné ceny prodávaných nemovitých věcí ve výlučném vlastnictví dovolatelky a odmítl odvolání povinných 2) a 3), podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241a odst. 3 se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
V posuzované věci vymezuje dovolatelka následující dovolací otázky: 1) „co vše musí strana tvrdit a prokazovat pro dostatečné zpochybnění znaleckého posudku“, 2) „jak dlouhá doba může uplynout mezi vyhotovením znaleckého posudku oceňující nemovitou věc a jejich dražbou“, 3) „zda má být prvně postaven najisto způsob vedení exekuce, či má být prvně rozhodováno o oceňování jednotlivých složek majetku“.
Námitka dovolatelky vyjádřená v prvé otázce, mířící na závěr o výši obvyklé ceny stanovené znalcem ve znaleckém posudku a jeho převzetí do rozhodnutí o určení výsledné ceny, je svou podstatou skutkovým zjištěním, jímž se dovolací soud nezabývá, protože tato nemohou důvod dovolání založit (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 752/2014).
Zbylé dvě otázky představují nepřípustné uplatnění nových skutečností (nebyly vůbec předestřeny k řešení odvolacímu soudu), ke kterým z uvedeného důvodu nelze v dovolacím řízení přihlížet (§241a odst. 6 o. s. ř.).
V dovolacím řízení nelze pro výše uvedený nedostatek pokračovat.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 1. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu