ECLI:CZ:NS:2017:20.ND.306.2017.1
sp. zn. 20 Nd 306/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2808/2, identifikační číslo osoby 25788001, zastoupené Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem se sídlem v Praze 6, U stanice 11/4, proti povinnému D. D. H., posledně P., pro 1 625 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 90 EXE 11652/2017, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 90 EXE 11652/2017 projedná a rozhodne Okresní soud Plzeň-město.
Odůvodnění:
Na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 20. 3. 2017 podal dne 30. 3. 2017 soudní exekutor Mgr. Richard Bednář, Exekutorský úřad Praha 10, u Okresního soudu v Ostravě žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 1 625 Kč s příslušenstvím podle příkazu Českého telekomunikačního úřadu ze dne 9. 3. 2015, č. j. ČTÚ-94 614/2012-638/III. vyř. - VrJ.
Usnesením ze dne 20. 7. 2017, č. j. 90 EXE 11652/2017-21, Okresní soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že „věc bude předložena k projednání a rozhodnutí Nejvyššímu soudu“. Uvedl, že povinný nebyl nalezen v informačním systému fyzických osob, v registru živnostenského rejstříku, ani v evidenci cizinců, a proto v souladu s §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, vyslovil svou místní nepříslušnost a podle §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc předložil k projednání a rozhodnutí o místní nepříslušnosti Nejvyššímu soudu.
Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný (fyzická osoba) místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný v České republice takové místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle §252 odst. 2 o. s. ř. nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek. Ve smyslu §85 odst. 1 o. s. ř. je (nestanoví-li zákon jinak) obecným soudem fyzické osoby soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tedy případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 (uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Z obsahu spisu vyplývá, že údaje o povinném se nenachází v informačním systému základních registrů, v registru živnostenského rejstříku, ani v evidenci vedené Ministerstvem vnitra, odborem azylové a migrační politiky. Poslední známou adresou povinného, kterou sdělil oprávněné za účelem zasílání vyúčtování služeb, je P.
Nejvyšší soud proto po předložení věci Okresním soudem v Ostravě (§105 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud Plzeň-město, v jehož obvodu se nachází poslední známá kontaktní adresa povinného.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu