ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.1234.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 1234/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobce J. V. , zastoupeného Mgr. Pavlem Šimákem, advokátem se sídlem v Písku, Komenského č. 319/6, proti žalovanému JUDr. J. M. , o žalobu na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 10 C 89/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. června 2016 č. j. 7 Co 1153/2016-201, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 6. 2016 č. j. 7 Co 1153/2016-201 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť dovolatel předkládá právní otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí.
Namítá-li dovolatel, že v řízení byly splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta a odkazuje-li přitom na judikaturu dovolacího soudu týkající se této problematiky, napadá závěry, na kterých odvolací soud své rozhodnutí nevystavěl. O neosvobození od soudního poplatku a neustanovení zástupce z řad advokátů bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 21. 10. 2015 č. j. 10 C 89/2012-160, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 1. 2016 č. j. 7 Co 89/2016-171. Dovoláním však bylo napadeno usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 6. 2016 č. j. 7 Co 1153/2016-201, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 22. 4. 2016 č. j. 10 C 89/2012-187, kterým soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil. Jelikož dovolatel – posuzováno podle obsahu dovolání – polemizoval výslovně (a jen) se závěry soudů nižších stupňů o tom, že u něj nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tj. správnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnil argumenty, k nimž v poměrech dané věci (vzhledem k pravomocnému rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků) nebylo možné přihlédnout, Nejvyšší soud jeho dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 29 Cdo 4239/2013, uveřejněné pod číslem 49 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2014).
Na uvedeném nic nemůže změnit ani námitka dovolatele, že v dovolacím řízení mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro podání dovolání, a že důvody (osobní a majetkové) zohledněné pro účely dovolacího řízení by měly být stejným způsobem zohledněny i v řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem, neboť pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. ustanovení §243f odst. 1 o.s.ř.), tedy v době, kdy přezkoumávanému rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku předcházelo pravomocné rozhodnutí o tom, že dovolatel nesplňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudního poplatku. Změnu poměrů, ze kterých soud vycházel v usnesení, jímž zamítl jeho žádost o osvobození od soudních poplatků, může účastník důvodně uplatnit do okamžiku vydání rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. září 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu