ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.1653.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 1653/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobce Ing. I. S. , zastoupeného Mgr. Jiřím Sůrou, advokátem se sídlem v Chrudimi, Štěpánkova č. 84, proti žalované České republice – Ministerstvu obrany , se sídlem v Praze 6, Tychonova č. 221/1, IČO 601 62 694, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 337/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2016 č.j. 62 Co 429/2016-127, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14.12.2016 č.j. 62 Co 429/2016-127 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k vázanosti soudu hodnocením intenzity porušení pracovní kázně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.1.2000 sp. zn. 21 Cdo 1228/99, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, roč. 2001; k otázce povinnosti zaměstnavatele projednat v souladu s ustanovením §348 odst. 3 zák. práce neomluvenou absenci zaměstnance s odborovou organizací srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.1.2016 sp. zn. 21 Cdo 476/2015, přičemž však oprávnění rozhodnout náleží, bez ohledu na závěr nebo výsledek projednání, pouze zaměstnavateli, a to i když k projednání vůbec nedošlo; k výlučné pravomoci soudu posoudit, zda jednání zaměstnance představuje porušení pracovní kázně takové intenzity, že naplňuje některou ze zákonem uvedených skutkových podstat, pro něž zákon umožňuje pracovní poměr rozvázat, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2005 sp. zn. 21 Cdo 2375/2004, který byl uveřejněn pod č. 142 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. června 2017
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu