ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.1843.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 1843/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce BTF Projekt, a. s. se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4, IČO 29035945, zastoupeného Mgr. Petrou Jiráskovou Málkovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště č. 96/6-8, proti žalovaným 1) M. O. a 2) D. O. , oběma zastoupeným Mgr. Davidem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 135/68, o neúčinnost darovacích smluv, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 10 C 223/2014, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. října 2016, č. j. 38 Co 249/2015-120, takto:
Dovolání žalovaných se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2016, č. j. 38 Co 249/2015-120, jednak neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá a v čem dovolatelky spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. [dovolatelky zpochybňují skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází, nesouhlasí s tím, jak odvolací soud hodnotil provedené důkazy (že „žalobce neprokázal, že byl zkrácen na svých právech, a neprokázal, že žalované zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky“), předestírají vlastní skutkové závěry, na nichž pak budují své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci], a v dovolacím řízení tedy nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.
Ostatně, dovolání žalovaných proti rozsudku (potvrzujícímu výroku I.) Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2016, č. j. 38 Co 249/2015-120, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [ke zkrácení uspokojení pohledávky věřitele, k úmyslu zkrátit věřitele, srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 21 Cdo 549/2001, který byl uveřejněn pod č. 64/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006, sp. zn. 30 Cdo 653/2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4333/2007, uveřejněný pod č. 30/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v otázce posouzení „náležité pečlivosti“ vynaložené osobou dlužníkovi blízkou (v jejíž prospěch byl učiněn odporovatelný právní úkon) ke zjištění úmyslu dlužníka zkrátit věřitele ve smyslu ustanovení §42a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1912/2000, uveřejněném pod č. 35/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 207/2015, nebo právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3624/2010] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Důvodná není ani námitka dovolatelek o tom, že „oprávněná osoba z věcného břemene měla být ve věci pasivně legitimována“, neboť právnímu úkonu, kterým bylo zřízeno věcné břemeno, není možné (způsobem uvedeným v ustanovení §42a občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013) samostatně odporovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 76/2011).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaných podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí (rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2016, č. j. 38 Co 249/2015-120, byl rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I. a ve výroku II. zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení), bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. září 2017
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu