ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2018.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 2018/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně CONTINENTAL CARGO CARRIERS TRUCKING s.r.o. , se sídlem ve Svatavě, Pohraniční stráže č. 436, IČO 279 61 729, zastoupené JUDr. Janem Kollárem, advokátem se sídlem v Sokolově, Obce Ležáky č. 972, proti žalovanému P. K. , zastoupenému Mgr. Daliborem Šamanem, advokátem se sídlem v Mělníku, Fibichova č. 218, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 5 C 119/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. října 2016 č.j. 23 Co 258/2016-232, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2016 č.j. 23 Co 258/2016-232 podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod (dovolatelka namítá, že při zjišťování skutkového podkladu pro výpočet cestovních náhrad a výše měsíční mzdy zaměstnance soud nevycházel z údajů zaznamenaných na kartě řidiče, neprovedl všechny navržené důkazy a „závěr soudu o existenci dlužné mzdy nepochybně zasahuje do jeho práva vlastnit majetek“; čímž dovolatelka zpochybňuje pouze skutková zjištění, která soudy obou stupňů považují za prokázána - a to, že „žalobkyně neoprávněně krátila žalovanému cestovní náhrady za turnus od 8. 3. 2015 do 22. 3. 2015“ a „příplatky za práci o víkendu“- na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalovaného ze dne 25. 5. 2015 je platné; dovolatelka nesouhlasí s hodnocením důkazů odvolacím soudem a předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje odlišné právní posouzení věci), než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nastoluje-li dovolatelka otázku oprávnění soudu posoudit důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede, srov. např. usnesení býv. Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 1972 sp. zn. 6 Cz 344/71, publikované ve Sborníku stanovisek IV, str. 1084-1085 a nález Ústavního soudu ČR ze dne 3. 11. 1994 sp. zn. III. ÚS 150/93, publikovaný ve sv. 2 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 49, či nález téhož soudu ze dne 6. 12. 1995 sp. zn. II. ÚS 56/95, publikovaný tamtéž ve sv. 4, pod č. 80.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. července 2017
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu