ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2316.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 2316/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně L. S. , zastoupené Mgr. Romanou Petrovou, advokátkou se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova č. 244/18, proti žalované Střední průmyslové škole stavební Valašské Meziříčí, se sídlem ve Valašském Meziříčí, Máchova č. 628/10, IČO 008 43 491, zastoupené Mgr. Annou Jelínkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Jurečkova č. 1811/18, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 19 C 90/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. listopadu 2016 č.j. 16 Co 142/2016-112, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Romany Petrové, advokátky se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova č. 244/18.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2016 č. j. 16 Co 142/2016-112 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. při obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54, roč. 2005, a ve kterém byl vysloven právní názor, že výpověď z pracovního poměru, kterou dal zaměstnavatel zaměstnanci z důvodu organizačních změn, je neplatná, jestliže rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu nebylo přijato k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, a podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli; k příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2580/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45, roč. 2005, v němž byl nedostatek této příčinné souvislosti shledán v případech, kdy předpokládané (organizační změnou stanovené) snížení stavu zaměstnanců má nastat jinak (bez nutnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí), například v důsledku výpovědi podané jiným zaměstnancem nebo uplynutím sjednané doby v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou u jiných zaměstnanců; k nadbytečnosti srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2013 sp. zn. 21 Cdo 373/2012, neboť nadbytečným se zaměstnanec nemůže stát jen proto, že se podle názoru zaměstnavatele zdá být méně „kvalifikovaný“ než nově přijatý zaměstnanec] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Z dovolání (jeho obsahu) vyplývá, že jsou v něm též uplatněny jiné dovolací důvody, než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (dovolatelka nesouhlasí s hodnocením důkazů, na základě něhož odvolací soud dospěl ke skutkovému závěru, že výpovědní důvod pro nadbytečnost nebyl naplněn, neboť účelu organizační změny u žalované bylo dosaženo rozvázáním pracovních poměrů s odcházejícími učiteli všeobecně vzdělávacích předmětů a práce žalobkyně, kterou je povinna konat podle pracovní smlouvy, je potřebná; a předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje odlišné právní posouzení věci), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 13. července 2017
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu