ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2705.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 2705/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněné GLORY DAZE ASSOCIATED S.A. se sídlem v Tortole, Road Town, Porter Road č. 33, Britské Panenské ostrovy, registrační číslo 584444, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Přístavní č. 321/14, proti povinné K. S. , zastoupené JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem v Liberci, Měsíčná č. 256/2, pro 20.176.292,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 111 EXE 4091/2014 a u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D. pod sp. zn. 067 EX 4604-12, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. ledna 2016 č.j. 20 Co 214/2015-98, takto:
Dovolání povinné se zamítá .
Odůvodnění:
Společnost AVERSEN ENTERPRISES LIMITED se sídlem v Larnace, Simis č. 12, KITI, P.C. 7550, Kyperská republika, podala dne 26.11.2012 u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D. návrh, kterým se domáhala, aby byla nařízena podle vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4.6.2012 č.j. 11 C 292/2010-130 pro pohledávku "ve výši 20.176.292,70 Kč s úrokem ve výši 6% ročně z částky 20.176.292,70 Kč od 3.10.2006 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 67.254,- Kč a nákladů předcházejícího řízení ve výši 1.421.378,30 Kč, nákladů řízení o soudním prodeji zástavy ve výši 14.880,- Kč a nákladů exekučního řízení vzniklých oprávněné, včetně daně z přidané hodnoty v zákonné výši a nákladů exekuce soudního exekutora", exekuce prodejem nemovitostí, a to spoluvlastnického podílu povinné ve výši ideální 1/2 na těchto nemovitostech: "pozemku parc.č. 3608 a budovy, postavené na pozemku parc. č. 3608, které se nachází v katastrálním území V., obec P., a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV č. 1445" a spoluvlastnického podílu povinné ve výši 1/3 na těchto nemovitostech: "pozemku parc. č. 3607 a budovy, postavené na pozemku parc. č. 3607, které se nachází v katastrálním území V., obec P., a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV č. 1446", s tím, že provedením exekuce bude pověřen soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D.
Poté, co soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., podal dne 16.1.2013 u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou žádost o pověření a nařízení exekuce, Okresní soud v Jablonci nad Nisou usnesením ze dne 20.8.2013 č.j. 6 EXE 1044/2013-38 nařídil podle pravomocného a vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4.6.2012 č. j. 11 C 292/2010-130 za účelem vymožení pohledávky v částce 20.176.292,70 Kč, úroku ve výši 6,00 % p.a. z částky 20.176.292,70 Kč od 3.10.2006 do zaplacení, směnečné odměny v částce 67.254,-Kč, nákladů nalézacího řízení v částce 1.421.378,30 Kč a nákladů řízení o soudním prodeji zástavy v částce 14.480,-Kč exekuci na majetek povinné prodejem nemovitostí, a to spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/2 na těchto nemovitostech: pozemku parc.č. 3608, budovy, postavené na pozemku parc.č. 3608, které se nachází v katastrálním území V., obec P., a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV č. 1445 a spoluvlastnického podílu povinné ve výši 1/3 na těchto nemovitostech: pozemku parc. č. 3607 a budovy, postavené na pozemku parc.č. 3607, které se nachází v katastrálním území V., obec P., a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV č. 1446; současně uvedl, že "exekuce se nařizuje i za účelem vymožení nákladů této exekuce a nákladů oprávněného, které je povinna zaplatit povinná", a pověřil provedením exekuce soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D.
Soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D. usnesením ze dne 25.10.2013 č. j. 067 EX 4604/12-55 rozhodl, že do řízení vstupuje ve smyslu ustanovení §36 odst.5 exekučního řádu "na místo oprávněné GLORY DAZE ASSOCIATED S.A. se sídlem v Tortole, Road Town, Porter Road č. 33, Britské Panenské ostrovy, registrační číslo 584444", která se na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30.9.2013 stala věřitelkou vymáhané pohledávky.
K odvolání povinné Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 17.3.2014 č. j. 30 Co 545/2013-63 usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Po zjištění, že povinná při svém prvním úkonu v řízení vznesla námitku místní nepříslušnosti soudu a že dostatečným způsobem prokázala, že její bydliště je a v době zahájení řízení bylo v Brně, dospěl odvolací soud k závěru, že o nařízení exekuce rozhodl soud, který nebyl místně příslušným podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu.
Městský soud v Brně - poté, co mu byla věc postoupena podle usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 17.6.2014 č.j. 6 EXE 1044/2013-64 - usnesením ze dne 30.7.2014 č.j. 111 EXE 4091/2014-68, opraveným usnesením ze dne 6.11.2014 č. j. 111 EXE 4091/2014-74, nařídil podle vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4.6.2012 č.j. 11 C 292/2010-130 k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 20.176.292,70 Kč, úroku ve výši 6% p.a. z částky 20.176.292,70 Kč od 3.10.2006 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 67.254,- Kč, nákladů nalézacího řízení ve výši 1.421.378,30 Kč a nákladů řízení o soudním prodeji zástavy ve výši 14.480,- Kč exekuci na majetek povinné prodejem nemovitostí, a to spoluvlastnického podílu povinné ve výši ideální 1/2 na těchto nemovitostech: pozemku parc.č. 3608, jehož součástí je budova, který se nachází v katastrálním území V., obec P., a je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV č. 1445 a spoluvlastnického podílu povinné ve výši 1/3 na těchto nemovitostech: pozemku parc. č. 3607, jehož součástí je budova, který se nachází v katastrálním území V., obec P., a je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV č. 1446; provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D. a rozhodl, že povinná je povinna "uhradit oprávněné a exekutorovi náklady exekuce, jejichž výše bude vyčíslena samostatným rozhodnutím".
K odvolání povinné Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13.1.2016 č. j. 20 Co 214/2015-98 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Poté, co zjistil, že exekučním titulem je usnesení soudu o nařízení prodeje zástavy (spoluvlastnických podílů na nemovitostech), odvolací soud odmítl námitku povinné, že by zástavní právo "nemohlo vázat" povinnou, která "nemovitosti nabyla ke dni 20.11.2009", zatímco zástavní právo vzniklo až dnem 10.6.2010, kdy nabylo právní moci usnesení o zřízení soudcovského zástavního práva. Odvolací soud dodal, že za pozdějšího vlastníka (nabyvatele) zřízením soudcovského zástavního práva dotčených nemovitostí nelze považovat jen toho, kdo je nabyl po dni, kterým se řídí pořadí soudcovského zástavního práva, ale každého, kdo se stal vlastníkem nemovitostí po povinném, vůči němuž soud pravomocně nařídil výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, a že podle ustanovení §338d odst. 2 občanského soudního řádu lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, k nimž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, i přímo proti každému dalšímu pozdějšímu vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně. Soud prvního stupně proto nařídil exekuci prodejem zástavy (spoluvlastnických podílů na nemovitostech) v souladu se zákonem.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Vytýká odvolacímu soudu, že se nezabýval její námitkou, že není "pozdějším spoluvlastníkem" a že její legitimaci bez dalšího odvodil z rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy. Odvolací soud neprovedl žádná skutková zjištění ve vztahu k otázce pozdějšího vlastníka, a proto postrádá napadené usnesení náležitosti uvedené v ustanovení §157 odst. 2 občanského soudního řádu a je nepřezkoumatelné. Povinná dále namítá, že se odvolací soud nevypořádal s její námitkou, že usnesení soudního exekutora ze dne 25.10.2013 č.j. 067 EX 4604/12-55 o procesním nástupnictví na straně oprávněné nemůže být vůči ní účinné, neboť nebylo vydáno pověřeným soudním exekutorem. Povinná navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Oprávněná navrhla, aby dovolací soud dovolání povinné zamítl. Má za to, že odvolací soud se vypořádal s argumentací povinné a jasně zdůvodnil skutečnost, že povinná je pozdějším vlastníkem (spoluvlastníkem) nemovitostí, když se stala spoluvlastníkem nemovitostí po zahájení řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva. Při rozhodování soudu je podstatná skutečnost, že při zahájení exekuce byla nemovitost ve vlastnictví povinné, neboť opačná situace by vedla k absurdním závěrům, kdy kterýkoli povinný, proti němuž bylo zahájeno řízení o zřízení soudcovského zástavního práva, by se mohl sledovanému účinku vyhnout tím, že by nemovitost do doby rozhodnutí odvolacího soudu, popř. ještě ve lhůtě k odvolání proti rozhodnutí o zřízení soudcovského zástavního práva, zcizil. Oprávněná současně poukázala na to, že se (podle odborné literatury) v souladu s ustanovením §338d občanského soudního řádu soudcovské zástavní právo zřizuje ke dni, kdy soudu došel návrh na jeho zřízení, bez ohledu na datum vzniku zástavního práva, tedy že účinky soudcovského zástavního práva působí zpětně. Bylo-li v posuzovaném případě soudcovské zástavní právo zřízeno ke dni 10.11.2009, je možné na povinnou nahlížet jako na pozdějšího vlastníka zastavených nemovitostí ve smyslu ustanovení §164 odst. 1 občanského zákoníku.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1.1.2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Pro soudy bylo v projednávané věci stěžejní posouzení právní otázky, zda lze za pozdějšího vlastníka ve smyslu ustanovení §338d odst. 2 o.s.ř. považovat toho, kdo smluvně nabyl nemovitosti dříve, než usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem nabylo právní moci. Vzhledem k tomu, že uvedená právní otázka nebyla v rozhodovací činnosti dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání povinné je podle ustanovení §237 o.s.ř. přípustné.
Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
V projednávané věci soudy při rozhodování o návrhu na nařízení exekuce vycházely z toho, že pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 17.12.2009 č. j. 22 E 33/2009-14 byl nařízen ve prospěch vymáhané pohledávky - přisouzené vykonatelným směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 16.11.2006 č.j. 38 Sm 216/2006-27 "ve spojení" s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 24.7.2008 č.j. 37 Cm 86/2008-118 a s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13.10.2009 č.j. 5 Cmo 232/2009-218 proti dlužníku "Ing. J. T., " - výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech dlužníka a že pořadí tohoto zástavního práva se řídí dnem 10.11.2009. Následně Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 4.6.2012 č.j. 11 C 292/2010-130 nařídil ve prospěch vymáhané pohledávky prodej zastavených nemovitostí (spoluvlastnických podílů na nemovitostech). Dlužník Ing. J. T. převedl zastavené nemovitosti na povinnou kupní smlouvou ze dne 20.11.2009.
Soudcovské zástavní právo na nemovitostech vzniká - jako zástavní právo, jež se podle zákona zřizuje rozhodnutím státního orgánu (soudu) - na základě pravomocného usnesení soudu, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí jeho zřízením. Soudcovské zástavní právo k nemovitostem platně vznikne - vzhledem k tomu, že se zřizuje pravomocným rozhodnutím soudu - i tehdy, jestliže usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí není věcně správné. Soudcovské zástavní právo se vyznačuje tím, že jeho zřízením ještě nedochází k postižení majetku povinného a že tedy má jen funkci zajišťovací; věřiteli jednak umožňuje získat v rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti postavení zástavního věřitele, jednak působí vůči každému pozdějšímu nabyvateli nemovitosti (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2002 sp. zn. 20 Cdo 1905/2001, které bylo uveřejněno pod č. 51 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004). Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem (včetně soudcovského zástavního práva) včas splněna nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky (zbytku pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy.
Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitost, k níž má být zástavní právo zřízeno, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem doloží, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§338b odst.1 věta první o.s.ř.). Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je rozhodující stav v době zahájení řízení (§338b odst.2 o.s.ř.)
Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den, v němž k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva; bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva (§338d odst.1 část první věty před středníkem a věta druhá o.s.ř.).
Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně (§338d odst.2 o.s.ř.).
Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitostem se neřídí dobou jeho vzniku (dnem právní moci usnesení soudu, kterým bylo zřízeno), ale již dnem, v němž došel soudu návrh na jeho zřízení (a tento den je také - jak vyplývá z ustanovení §338b odst.2 o.s.ř. - rozhodující pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva). Za pozdějšího vlastníka je proto třeba ve smyslu ustanovení §338d odst.2 o.s.ř. pokládat toho, kdo nabyl nemovitost po dni, v němž došel soudu návrh na zřízení soudcovského zástavního práva.
V projednávané exekuční věci je zřejmé, že návrh na zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem (spoluvlastnickým podílům) došel soudu dne 10.11.2009; tímto dnem bylo zahájeno řízení o výkon rozhodnutí. Protože povinná nabyla svá spoluvlastnická práva na základě kupní smlouvy uzavřené s Ing. J. T. až dne 20.11.2009 (s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 20.11.2009), je nepochybné, že exekuci prodejem zastavených nemovitostí (spoluvlastnických podílů) lze v dané věci vést proti povinné, jako pozdějšímu vlastníku (spoluvlastníku) nemovitostí ve smyslu ustanovení §338d odst. 2 o.s.ř.
Souhlasit s povinnou nelze ani v tom, že by usnesení ze dne 25.10.2013 č. j. 067 EX 4604/12-55 nevydal pověřený soudní exekutor. Povinná přehlíží, že soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D. byl pověřen provedením exekuce usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 20.8.2013 č.j. 6 EXE 1044/2013-38, a nic na tom nemění ani to, že toto usnesení bylo následně (usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17.3.2014 č.j. 30 Co 545/2013-63) zrušeno.
Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je správné (v souladu se zákonem). Protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné podle ustanovení §243d písm. a) o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§87 a násl. exekučního řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. ledna 2017
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu