ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.4334.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 4334/2016-508
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D., v právní věci žalobce R. S. , zastoupeného JUDr. Irenou Hučkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Věšínova č. 2877/7a, proti žalovaným 1) UNIDEBT Czech, SE se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Dělnická č. 213/12, IČO 24797880, zastoupené JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Opletalova č. 1535/4, 2) DRS IMMO a. s. se sídlem ve Zlíně, Lazy VII č. 5583, IČO 26285011, zastoupené JUDr. Pavlem Strnadem, advokátem se sídlem ve Zlíně, náměstí Práce č. 2512, 3) J. K a 4) J. K. , oběma zastoupeným Mgr. Petrem Kociánem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Revoluční č. 1047/14, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 11 C 11/2014, o dovolání všech žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. ledna 2016, č. j. 11 Co 243/2015 – 412, takto:
Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že „veřejná nedobrovolná dražba realizovaná žalovaným 2) na návrh žalovaného 1) dle dražební vyhlášky č. ND313 dne 27. března 2013 v prostoru penzionu ve F. M., jejímž předmětem byl soubor nemovitostí sestávající z budovy J., postavené na pozemcích zapsaných na LV pro k. ú. J., obec J., část obce J., u Katastrálního úřadu pro M. kraj, Katastrální pracoviště F. M., které byly vydraženy žalovanými 3) a 4)“ je neplatná. Namítal, že již „samotná zástavní smlouva svým obsahem odporuje ujednání o spotřebitelských smlouvách“, že v oznámení o dražbě není řádně specifikován důvod k provedení dražby, že neobdržel dražební vyhlášku a že od dražby mělo být upuštěno, neboť „byly vydány exekutorské příkazy prodejem předmětu dražby nebo jeho části“.
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 18. 2. 2015, č. j. 11 C 11/2014 – 344, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 1) částku 22.537 Kč a žalovaným 3) a 4) částku 50.853 Kč, vždy k rukám jejich zástupců, a že ve vztahu žalobce k žalovanému 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Námitku, že dražebník byl povinen upustit od dražby nejpozději do jejího zahájení, neboť byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí žalobce, které jsou předmětem tohoto řízení, a též proto, že žalobce doložil, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem, odmítl. Dlužná částka, pro kterou byl veden výkon rozhodnutí, byla u obou exekutorských úřadů zaplacena dne 26. 3. 2013 a následujícího dne oba exekutorské úřady zaslaly vyrozumění o zániku exekuce Katastrálnímu úřadu
ve F. M. I když žalobce prokazoval výpisy z účtu, že jednotlivé měsíční splátky plnil, splátky nebyly plněny včas a ve smlouvě bylo sjednáno, že nezaplacením byť i jediné splátky ve stanovené lhůtě se stává splatným celý dluh. Žalobce tedy neprokázal splnění celé pohledávky, nýbrž pouze její části. Soud prvního stupně odmítl také námitku, že nebyl řádně specifikován důvod k provedení nedobrovolné dražby, neboť „má soud za to, že postačí specifikace, tak jak je uvedeno v oznámení o dražbě“. Další námitky týkající se platnosti úvěrové smlouvy, platnosti exekutorského zápisu a zesplatnění tohoto exekutorského zápisu „nemůže soud projednávat v řízení podle §48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Těmito námitkami se mohl soud zabývat pouze v řízení o žalobě, která by byla podána dle §166 obč. zák. do jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě“. Žalobce však takovou žalobu nepodal.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 1. 2016, č. j. 11 Co 243/2015 – 412, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že určil, že „veřejná nedobrovolná dražba konaná dne 27. března 2013 ve 12:15 hod. v místě konání dražby Penzion, F. M., kde byly draženy nemovitosti - stavba pro rodinnou rekreaci na pozemcích v k. ú. J. u F. M., obec J., kdy dražebníkem byl žalovaný 2), navrhovatelem dražby žalovaný 1) a vydražiteli žalovaní 3) a 4), je neplatná“, že „žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 100% náhrady nákladů řízení státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením okresního soudu“, a že ve vztahu k žalovaným 3) a 4) se žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává; zároveň rozhodl, že „žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 100% náhrady nákladů odvolacího řízení státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením okresního soudu“, že ve vztahu k žalovaným 3) a 4) se žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznává a že žalovaní 1) až 4) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek z odvolání ve výši 2.000,- Kč na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Po zopakování některých listinných důkazů shledal dva důvody pro vyslovení neplatnosti „předmětné veřejné dražby nedobrovolné“. V první řadě byl exekutorský zápis sepsán ve prospěch věřitele ACM Money Česká republika, a. s. (posléze pod názvem ACEMA Credit Czech, a. s.), avšak smlouvu o provedení dražby uzavřel jako navrhovatel dražby žalovaný 1) UNIBEBT Czech SE. Učinil tak na základě smlouvy o postoupení pohledávky se žalobcem, která byla uzavřena dne 22. 10. 2012. Došlo tak k singulární sukcesi, a to po vydání exekučního titulu, a „na základě analogie legis je nutno postupovat dle §256 odst. 2 o. s. ř.“. Ačkoliv soudní judikatura dospěla k závěru, že soukromá listina vyhovuje požadavkům ustanovení §256 odst. 2 o. s. ř. tehdy, jestliže podpisy na ní byly zákonem předepsaným způsobem ověřeny, smlouva o postoupení pohledávky za žalobcem jako věřitelem sepsaná ve formě dodatku č. 25, včetně přílohy č. 1070, ze dne 22. 10. 2012 podpisy účastníků smlouvy zákonným způsobem ověřeny nemá; „zákonem stanoveným způsobem jsou ověřeny pouze podpisy na rámcové smlouvě o postoupení pohledávek mezi týmiž účastníky dne 1. 7. 2012“. Druhý důvod neplatnosti předmětné dražby shledal odvolací soud v nesprávném oznámení o dražbě tak, jak bylo učiněno ve smyslu ustanovení §40 zákona č. 26/2000 Sb. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4078/2010, dovozuje, že oznámení o dražbě musí obsahovat mimo jiné rozsah pohledávky, pro kterou je veřejná dražba nedobrovolná navrhována, tj. její kvantifikaci. Ta však v oznámení o dražbě ze dne 26. 11. 2012 chybí. Podle názoru odvolacího soudu se žalovaní mýlí, považují-li dodatek vyhotovený v souladu s ustanovením §44 zákona č. 26/2000 Sb. za dostačující, resp. mají-li za to, že až v tomto dodatku stačilo uvést rozsah dlužníkova dluhu. Dodatek ve smyslu ustanovení §44 zákona č. 26/2000 Sb. totiž slouží k tomu, aby v něm byly uvedeny změny, ke kterým došlo po vydání dražební vyhlášky. Rozhodně nelze přijmout závěr, že kvantifikovat pohledávku vůči žalobci ze strany navrhovatele dražby stačí provést až v dodatku k dražební vyhlášce.
Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 5. 5. 2016, č. j. 11 C 11/2014 - 448, určil, že výše náhrady nákladů řízení, kterou jsou žalované 1) a 2) povinny zaplatit žalobci na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku podle odstavce II. a III. výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2016, č. j. 11 Co 243/2015 - 412, činí 54.702,13,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu, proti všem jeho výrokům, podali dovolání všichni žalovaní.
Žalovaná 1) namítá, že odvolací soud „chybně užil analogie legis (odvolací soud měl zřejmě na mysli analogie iuris) občanský soudní řád“, ačkoli sám zákon o veřejných dražbách v ustanovení §65 stanoví, že se právní vztahy v něm upravené řídí občanským zákoníkem, který povinnost přistoupit k ověření podpisu při postoupení pohledávky nestanovuje, a navíc nedal ani účastníkům prostor, aby se k této otázce vyjádřili, čímž „se dopustil tzv. překvapivého rozhodnutí“. Nesouhlasí ani s tím, jak odvolací soud vyložil náležitosti obsahu oznámení o dražbě ve smyslu ustanovení §40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách. Souhlasí s tím, že je nutné, aby dlužník, který obdrží oznámení o dražbě, věděl, z jakého důvodu se má dražba konat, tedy i to, jaká pohledávka má být na základě této dražby uspokojena. Dlužník je však sám účastníkem smluvního vztahu a ví tedy (měl by vědět), v jaké výši se jeho dluh v dané době nachází (popřípadě si tuto skutečnost může jednoduše zjistit). V projednávané věci dlužník obdržel od žalované 1) oznámení o vykonatelnosti exekutorského zápisu, kde byl jeho dluh dostatečně určitě vyčíslen. V oznámení o dražbě je důvod provedení nedobrovolné dražby velmi podrobně popsán, včetně specifikace smluvního vztahu a uvedení exekutorského zápisu jako exekučního titulu, na základě kterého byla vymáhaná pohledávka (včetně jejího rozsahu) dostatečně určena a odlišena od jiných pohledávek. Přesné vyčíslení pohledávky nemůže být v oznámení o provedení dražby ani určeno, jelikož není zřejmé, k jakému datu se bude pohledávka vyčíslovat (datum provedení dražby je určeno až v dražební vyhlášce). Žalovaná 1) navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná 2) spatřuje nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem v pojmovém výkladu důvodu, pro který je navrženo provedení dražby ve smyslu ustanovení §40 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, neboť „nerespektoval ustanovení §36 odst. 1, podle kterého dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků“. Odvolací soud konstatoval neexistenci kvantifikace pohledávky v oznámení o dražbě, přičemž nevzal v úvahu, že „zákonným důvodem pro provedení nedobrovolné dražby je každé rozhodnutí umožňující výkon rozhodnutí, byť proti vůli dlužníka“ (exekutorský zápis ze dne 22. 7. 2011 Mgr. Jana Jindry, soudního exekutora Exekutorského úřadu Semily, sp. zn. EZ 72/2011, s jeho přímou vykonatelností). Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaní 3) a 4) namítají, že se v napadeném rozhodnutí odvolací soud odchýlil od ustálené soudní praxe při výkladu zásady zákazu překvapivosti a předvídatelnosti soudních rozhodnutí, neboť sice „prováděl opakování dokazování, ale nesdělil žalovaným (ve výsledku straně sporu, v jejíž neprospěch posléze rozhodl), jaký má na věc právní názor (tj. že jsou zde předpoklady pro vyslovení neplatnosti dražby a jaké), který byl ve výsledku odlišný od právního názoru soudu prvního stupně“. Žalovaní 3) a 4) se tak dozvěděli, jaký má odvolací soud právní názor (odlišný od soudu prvého stupně) až při vyhlášení rozsudku. Za otázky, které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny, považují, zda je možné aplikovat argument analogie iuris na výklad ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., „za předpokladu, že toto ustanovení je vyložitelné běžnými výkladovými metodami a kdy není v zákoně č. 26/2000 Sb. stanovena povinnost k prokázání přechodu práva z dražebního titulu jako tomu je v o. s. ř. nebo ex. ř.“, „když se právní vztahy upravené zákonem č. 26/2000 Sb. řídí toliko a výslovně občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.“ a, zda je „neprovedení úředního ověření podpisů na smlouvě o postoupeni pohledávky, na základě které dojde k postoupení pohledávky na postupníka (navrhovatele dražby) předpokladem pro prohlášení neplatnosti dražby nedobrovolné ve smyslu §36 odst. 1 ve spojení s §48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb.“. Podle jejich názoru by dále měla být posouzena jinak (než v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4078/2010) otázka, co se rozumí pod pojmem „důvod, pro který je navrženo provedení dražby“ ve smyslu ustanovení §40 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., protože důvodem navržení provedení dražby ve smyslu ustanovení §40 odst. 2 (ale také §39 odst. 2) zákona č. 26/2000 Sb. „je zde třeba rozumět vykonatelné soudní rozhodnutí, vykonatelný rozhodčí nález, vykonatelný notářský zápis, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. To je totiž v případě veřejné dražby nedobrovolně právní důvod, ve významu titul (titulus). Titulem (dražebním titulem) není totiž pouze samotná pohledávka, titulem je zde právě a především myšleno pouze určité rozhodnutí, které v sobě ztělesňuje možnost výkonu rozhodnutí i proti vůli dlužníka (zde ve formě veřejné dražby nedobrovolné)“. Důvod, pro který byla navržena veřejná dražba nedobrovolná, byl konkrétně a zcela nezaměnitelně, srozumitelně vyjádřen v oznámení o dražbě, a to uvedením jak právního důvodu (dražebního titulu), tak i dalších okolností, které osvědčují, že pohledávka navrhovatele kapitalizovaná ke dni 21. 9. 2012 je vykonatelná na základě uvedeného exekutorského zápisu s přímou vykonatelností. Napadené rozhodnutí závisí rovněž na vyřešení otázky procesního práva, zda je vydražitel jako žalovaný v řízení o neplatnosti dražby nedobrovolné tím, kdo zavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení a tedy ve výsledku je nemožné aplikovat ustanovení §143 o. s. ř. a přiznat mu náklady řízení vůči žalobci v případě, že neměli úspěch ve věci. To, že žalovaní 3) a 4) vydražili nemovitosti a že tedy jsou nositeli „rizika“, nemůže být argumentem k tomu, že zavdali svým chováním příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Konečně se tito dovolatelé domnívají, že je nutno přihlédnout rovněž k vadě řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť „odvolací soud se vůbec nevypořádal s námitkou žalovaných 3) a 4), že žalobce zjevně zneužívá práva ve smyslu §8 občanského zákoníku z roku 2012“. Žalovaní 3) a 4) navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017, neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno přede dnem 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)
- dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníky řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky náležitostí oznámení o dražbě podle ustanovení §40 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a otázky, za jakých podmínek lze provádět nedobrovolnou dražbu, svědčí-li vykonatelný exekutorský zápis jiné osobě než dražebnímu věřiteli, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly ve všech souvislostech vyřešeny, přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez jednání (§243a odst. 1, věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době (vzhledem k datu konání veřejné dražby dne 27. 3. 2013) posuzovat podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění do 31. 12. 2013, tedy do dne, než nabyl účinnosti zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (dále též jen „zákon o veřejných dražbách“), a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (srov. §3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) – dále též jen „obč. zák.“.
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí
– jak vyplývá z ustanovení §2 písm. a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné nedobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§53 zákona o veřejných dražbách).
Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků (§36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách).
Podle ustanovení Čl. XVIII bodu 2 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dražba nedobrovolná může být po dni nabytí účinnosti tohoto zákona provedena též na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je doložena vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zákonem č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (zákon č. 396/2012 Sb. nabyl účinnosti dne 26. 12. 2012).
Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v §36 odst. 1 a 4, §39 odst. 1 až 7, 9 a 11, §40 odst. 1 a 2, §43 odst. 1 až 3 nebo §46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká (§48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).
Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení §36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli nebyla (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Splnění podmínky uvedené v ustanovení §36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách současně nelze zaměňovat s povinností upustit od dražby podle ustanovení §46 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách. Doložení okolnosti, že „navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby“, předpokládá to, že navrhovatel není (ve skutečnosti) dražebním věřitelem (osobou uvedenou v ustanovení §36 odst. 3 zákona o veřejných dražbách), neboť jeho pohledávka není zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, a doložení tohoto právního stavu (alespoň tak, aby o jeho postavení zástavního věřitele vznikaly důvodné pochybnosti), zatímco nedostatek podmínky uvedené v ustanovení §36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách vyjadřuje, že vymáhaná pohledávka (ve skutečnosti) není „kryta“ žádným z titulů, které jsou vyjmenovány v tomto ustanovení.
Podmínka, že pohledávka dražebního věřitele je přiznána vykonatelným exekutorským zápisem, je (má být) v projednávané věci naplněna exekutorským zápisem ze dne 22. 7. 2011, „č. j. EZ 72/2011“, sepsaným exekutorem Mgr. Janem Jindrou mezi ACM Money Česká republika, a. s., a žalobcem (dlužníkem). Navrhovatelem dražby (dražebním věřitelem) byl však UNIDEBT Czech, SE [žalovaná 1)]. Jedná se tedy o subjekt odlišný od toho, v jehož prospěch byl vykonatelný exekutorský zápis sepsán.
Ustanovení §36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách s takovou situací zjevně počítá, neboť z jeho znění vyplývá, že veřejná nedobrovolná dražba je prováděna na návrh dražebního věřitele, „jehož“ pohledávka je přiznána (také) vykonatelným exekutorským zápisem. Znamená to, že skutečnost, že je pohledávka přiznána (zajištěna) vykonatelným exekutorským zápisem, představuje vlastnost takové pohledávky, nikoli to, že by toto přiznání (zajištění) muselo být provedeno právě ve vztahu k navrhovateli dražby (dražebnímu věřiteli). Kdyby tomu tak mělo být, musel by takový požadavek zákonodárce vyjádřit např. slovy „jemuž“ je pohledávka přiznána. Je tomu tak právě proto, že i pohledávka přiznaná (zajištěná) vykonatelným exekutorským zápisem má svůj další právní život a proto může být (jako v tomto případě) také převáděna.
Vzhledem k tomu, že zákon 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, speciální úpravu postupu v případě převodu (postoupení) pohledávky přiznané (zajištěné) vykonatelným exekutorským zápisem nemá, je nutno takové jednání (úkon) posuzovat podle občanského zákoníku (srov. §65 zákona o veřejných dražbách).
Podle ustanovení §524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2).
Vykonatelný exekutorský zápis sepsaný ve smyslu ustanovení §78 zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, o dohodě, v níž dlužník svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost (úhradu pohledávky) řádně a včas nesplní, přináší ve vztahu k pohledávce, jíž se týká, další práva s ní spojená (zejména, aby byl k uspokojení pohledávky nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce). Proto i práva plynoucí z vykonatelného exekutorského zápisu přechází s postoupenou pohledávkou.
Z hlediska požadavků na formální náležitosti postoupení pohledávky stanoví ustanovení §524 až 530 obč. zák. toliko písemnou formu. Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů (srov. §40 odst. 3 obč. zák.). Vyšší požadavek - požadavek na ověření podpisu ve vztahu k postoupení pohledávky - občanský zákoník nestanoví. Z hlediska platnosti smlouvy o postoupení pohledávky zajištěné vykonatelným exekutorským zápisem je požadavek písemnosti naplněn, je-li smlouva podepsána jejími účastníky, aniž by tyto podpisy musely být ověřeny příslušným orgánem. Postupníkova pohledávka je pak pohledávkou přiznanou vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem ve smyslu ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
Opačný závěr odvolacího soudu dovozovaný „analogií legis“ (použil však analogii iuris) nemůže obstát. Jak vyplývá z ustanovení §65 zákona o veřejných dražbách, je zákon o veřejných dražbách ve vztahu speciality k občanskému zákoníku. Znamená to, že není-li některá otázka upravena přímo v zákoně o veřejných dražbách, je nutno postupovat podle občanského zákoníku; není se proto třeba uchylovat k výkladům analogickým.
Závěr odvolacího soudu o „nedostatku dražebního titulu“ ve smyslu §36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách pro „absenci zákonem ověřeného podpisu“ na soukromé listině o postoupení pohledávky vůči žalobci jako dlužníku tak není správný.
Shora zjištěné však ještě neumožňuje uzavřít otázku platnosti přechodu práva z vykonatelného exekutorského zápisu ze dne 22. 7. 2011 na žalovanou 1) rámcovou smlouvou ze dne 1. 7. 2012 a dodatkem ze dne 22. 10. 2012. Jak totiž vyplývá z ustanovení §526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Veden shora uvedeným nesprávným názorem (že k postoupení práva z vykonatelného exekutorského zápisu, který má být podkladem pro veřejnou nedobrovolnou dražbu, je třeba „zákonem ověřených podpisů“ postupitele i postupníka) se odvolací soud splněním notifikační povinnosti podle ustanovení §526 odst. 1 obč. zák. nezabýval.
S odvolacím soudem nelze souhlasit ani v tom, že „oznámení o dražbě musí obsahovat mimo jiné rozsah pohledávky, pro kterou je veřejná dražba nedobrovolná navrhována, tj. její kvantifikaci“.
Podle ustanovení §40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách oznámení o dražbě musí obsahovat označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby.
Odvolací soud správně vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4078/2010, podle něhož důvodem veřejné nedobrovolné dražby je
- jak vyplývá z ustanovení §36 odst. 1 a 3 zákona o veřejných dražbách - pohledávka dražebního věřitele, jež je zajištěna zástavním právem na předmětu dražby; jen nejvýše k uspokojení pohledávky zástavního věřitele v rozsahu, v němž je na předmětu dražby zajištěna zástavním právem, lze také veřejnou nedobrovolnou dražbu provést. Veřejná nedobrovolná dražba v tomto smyslu naplňuje uhrazovací funkci zástavního práva. Požadavek na uvedení „důvodu dražby“ v oznámení o dražbě, zakotvený v ustanovení §40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách, proto předpokládá uvedení takových skutečností, z nichž bude zřejmý závěr, že má být na návrh (určitým způsobem označeného) dražebního věřitele provedena veřejná nedobrovolná dražba k uspokojení jeho (určitým způsobem označené) pohledávky, v určitém jejím rozsahu, zajištěném zástavním právem na předmětu dražby. Součástí vymezení důvodu dražby podle ustanovení §40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách není proto (a oznámení o dražbě nemusí nutně obsahovat) rovněž údaj o exekučním titulu ve smyslu ustanovení §36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, jímž je pohledávka dražebního věřitele (vůči osobnímu dlužníku) „podložena“. To, že dražebnímu věřiteli musí rovněž svědčit vůči osobnímu dlužníku vykonatelný exekuční titul uvedený v ustanovení §36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, představuje jednu z podmínek pro provedení veřejné nedobrovolné dražby v souladu se zákonem, nikoliv však důvod, pro který je navrhováno provedení dražby. Odvolací soud však přehlédl, že požadavek uvést rozsah pohledávky, pro kterou je veřejná dražba nedobrovolná navrhována, tj. její kvantifikaci, z uvedeného rozhodnutí ani ze znění zákona nevyplývá. Je tomu tak zejména proto, že podstatou dražby je úhrada pohledávky z jejího výtěžku, který ale nelze dost dobře předvídat, a údaj o výši pohledávky tu není k ničemu užitečný. Požadavku uvedení „důvodu dražby“ z tohoto pohledu proto stačí, je-li jasné, pro jakou pohledávku se dražba má provést.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není správný; protože nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu (Krajskému soudu v Ostravě) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243g odst. 1 část věty první za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. listopadu 2017
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu