ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.5514.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 5514/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce M. K. , zastoupeného Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou, advokátem se sídlem v Písku, Velké náměstí č. 7/12, proti žalované Faurecii Components Písek, s.r.o. se sídlem v Písku, Průmyslová č. 466, IČO 261 05 314, zastoupené JUDr. Natašou Randlovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Budějovická č. 1550/15a, o 9.191,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 9 C 217/2016 (původně pod sp. zn. EPR 38546/2016), o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. srpna 2016 č.j. 19 Co 1564/2016 (EPR 38546/2016-29), takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243 odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.8.2016 č.j. 19 Co 1564/2016 (EPR 38546/2016-29) podle ustanovení §243c odst. 1 věty první odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (dovolatel namítá, že při zjišťování skutkového podkladu pro rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku odvolací soud nepřihlédl ke všem rozhodným skutečnostem, že „namísto konkrétních skutkových zjištění konkrétní projednávané věci obecně paušalizoval a vůbec se nezabýval specifickými okolnostmi případu“, poukazuje na okolnosti, které jsou podle jeho názoru významné, a na tomto základě buduje odlišné právní posouzení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nastoluje-li dovolatel otázku, zda je mimo předsedy senátu oprávněn rozhodovat o osvobození od soudních poplatků též vyšší soudní úředník, pak dovolání ani v tomto směru není podle ustanovení§237 o.s.ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2016 sp. zn. 21 Cdo 754/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.8.2014 sp. zn. 30 Cdo 3001/2014), na které dovolací soud nemá důvod nic měnit ani po novelizaci ustanovení §11 zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), k níž došlo zákonem č. 293/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014 (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.10.2015 sp. zn. 30 Cdo 1933/2015).
Později podané (nové) žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět tehdy, změní-li se u něj poměry, z nichž soud vycházel v nyní posuzovaném napadeném (zamítavém) rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2013 sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2013 pod č. 99 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2014 sp. zn. 29 Cdo 4239/2013).
Pro řízení o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. není dána věcná příslušnost dovolacího soudu.
Tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí; proto bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení až v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o.s.ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 3. dubna 2017
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu