ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.5520.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 5520/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyň a) M. M. a b) MUDr. J. M. , obou zastoupených JUDr. Petrem Prokopiusem, advokátem se sídlem v Opavě, Lidická č. 792/17, proti žalovanému JUDr. PhDr. J. S. , zastoupeném Mgr. Pavlem Palatickým, advokátem se sídlem v Brně, Údolní č. 567/33, o zaplacení 265 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. prosince 2014 č. j. 19 Co 661/2014-151, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Co 661/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. května 2016 č. j. 4 Co 17/2016-218, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 5. 2016 č. j. 4 Co 17/2016-218 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce povahy usnesení o vyloučení části předmětu řízení k samostatnému projednání, i když je obsaženo ve výroku rozsudku, jako usnesení upravujícího vedení řízení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2000 sp. zn. 21 Cdo 9/2000, nebo též usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2006 sp. zn. III. ÚS 313/05; k otázce způsobilosti předmětu žaloby pro zmatečnost ve vztahu k pravomocnému usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1997 sp. zn. 2 Cdon 1635/97, uveřejněné pod č. 16 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005 sp. zn. 21 Cdo 489/2005] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. [namítá-li jiné vady řízení před soudy (že odvolací soud se dostatečně nezabýval a nevypořádal s odvolacími námitkami dovolatele, že soud prvního stupně se řádně žalobou pro zmatečnost nezabýval)], dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Přípustnost dovolání pak nemohou založit ani námitky dovolatele směřující proti rozhodnutí z předcházejícího řízení, proti němuž byla podána žaloba pro zmatečnost, ani námitky vad původního řízení, neboť nesměřují proti právnímu posouzení, na němž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu o žalobě pro zmatečnost (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. června 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu