ECLI:CZ:NS:2017:22.CDO.3065.2017.1
sp. zn. 22 Cdo 3065/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce V. V. , proti žalované E. V. , o obnovu řízení o vypořádání společného jmění manželů a o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 16 C 44/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2016, č. j. 14 Co 292/2016-461, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3, věta první, občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“):
Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. 9. 2016, č. j. 14 Co 292/2016-461, odmítl odvolání, které podal žalobce proti usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 3. 2016, č. j. 16 C 44/2012-384.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost vymezil odkazem na §237 o. s. ř. a uplatnil dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.). Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení.
Obsah rozhodnutí soudů obou stupňů a obsah dovolání jsou účastníkům řízení známy a tvoří obsah procesního spisu; proto na ně nad rámec výše uvedeného dovolací soud odkazuje.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) postupoval v řízení a o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, neboť řízení bylo u soudu prvního stupně zahájeno dne 4. 4. 2012 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.); po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, že bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 věta první o. s. ř.) a že je uplatněn dovolací důvod uvedený v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., zabýval se tím, zda se jedná o rozhodnutí, u něhož zákon dovolání připouští (§236 o. s. ř.).
I když dovolatel není zastoupen advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), sám nemá právnické vzdělání a rovněž se neuplatní žádná další výjimka z povinného zastoupení pro dovolací řízení (§241 odst. 2 a 3 o. s. ř.), dovolací soud z dále uvedeného důvodu pro nesplnění podmínky povinného zastoupení advokátem dovolací řízení nezastavil (srovnej §241b odst. 2 o. s. ř.).
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Právě o jeden z případů upravených v §229 odst. 4 o. s. ř. jde v posuzované věci. Usnesení, jímž odvolací soud odmítá odvolání, je sice usnesením, jímž se odvolací řízení končí, nicméně podle §229 odst. 4 o. s. ř. je může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 5, ročníku 2014, pod číslem 62, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 36/2013; obě usnesení jsou rovněž přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ).
Protože Nejvyšší soud neshledal dovolání přípustným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. července 2017
Mgr. David Havlík
předseda senátu