ECLI:CZ:NS:2017:22.CDO.5347.2017.1
sp. zn. 22 Cdo 5347/2017-892
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobce Aeroklub Kladno, z. s., se sídlem ve Velké Dobré 580, IČO: 16977335, zastoupeného JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, proti žalované Letiště Velká Dobrá s. r. o., se sídlem v Praze 13, Bucharova 1314/8, IČO: 24156973, zastoupené JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sadová 1585/7, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce Aeroklub České republiky, z. s., se sídlem v Praze 7, Dělnická 213/12, IČO: 00537403, zastoupeného JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 15 C 1/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 21 Co 49/2015-833, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 části první zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 30. 11. 2016, č. j. 21 Co 49/2015-833, změnil rozsudek Okresního soudu v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. 10. 2014, č. j. 15 C 1/2010-510, v části výroku II. tak, že výše náhrady za zřízení věcného břemene činí 1 473 605 Kč ročně, ve zbývající části výroku II. a ve výroku I. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II. až IV.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 6. 4. 2017 dovolání, které považuje za přípustné podle §237 o. s. ř. Navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Vedlejší účastník na straně žalobce ani žalovaná se k dovolání nevyjádřili.
Dovolání je opožděné.
Podle §57 o. s. ř. do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin (odstavec 1). Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (odstavec 2). Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (odstavec 3).
Podle §240 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu, a ve věcech dědických též tehdy, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u notáře, který byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).
Rozsudek odvolacího soudu byl dne 3. 2. 2017 dodán do datové schránky JUDr. Jana Jiříčka, advokáta se sídlem v Praze 8, Legionářů 947/2b, který zastupoval žalobce v odvolacím řízení; oprávněná osoba se přihlásila do datové schránky příjemce téhož dne v 15:17:22, pročež došlo k řádnému doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Tento okamžik je rozhodný pro počátek běhu dvouměsíční dovolací lhůty, takže dovolací lhůta uplynula již v pondělí 3. 4. 2017 (§57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání žalobce, které bylo do datové schránky soudu prvního stupně odesláno dne 6. 4. 2017, tak bylo podáno až po marném uplynutí lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout. Na uvedeném ničeho nemění, že zástupci žalobce pro dovolací řízení, který v odvolacím řízení zastupoval vedlejšího účastníka na straně žalobce, bylo rozhodnutí odvolacího soudu doručeno až 6. 2. 2017, neboť dovolací lhůta žalobce není nijak odvislá od okamžiku doručení rozhodnutí vedlejšímu účastníkovi, jímž byl v odvolacím řízení podporován.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 a 3 ve spojení s §218a o. s. ř. dovolání žalobce pro opožděnost odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. prosince 2017
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu