Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.04.2017, sp. zn. 22 Nd 119/2017 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.119.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.119.2017.1
sp. zn. 22 Nd 119/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně T. R. , proti žalované Třineckým železárnám, a. s. , se sídlem v Třinci – Starém Městě, Průmyslová 1000, IČO: 18050646, zastoupené JUDr. Stanislavem Kadlubiecem, advokátem se sídlem v Třinci – Starém Městě, Husova 401, o nemajetkovou újmu ve výši 25 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 8 C 114/2015, o návrhu na žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 8 C 114/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odůvodnění: V řízení o nemajetkovou újmu podala žalobkyně návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu „vhodnosti či nutnosti“. Návrh odůvodnila svým vyšším věkem, špatným zdravotním stavem, když dne 24. 4. 1974 utrpěla vážný pracovní úraz v Třineckých železárnách VŘSR, n. p., a z důvodů problémů se srdcem – srdeční arytmie – tachykardie s bezvědomím a dalšími zdravotními problémy vlivem vedlejších účinků léků. Zároveň má trvalé bydliště v P., které je od F.-M. značně vzdálené. Rovněž ztratila důvěru k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, kde došlo nejen k odcizení obálky jejího včasného podání k soudu, ale také ke zfalšování její písemnosti obsažené v této obálce a nadto u tohoto soudu už několikrát došlo k vyloučení některých soudců pro podjatost. Žalovaná ve vyjádření s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasí. Zdůrazňuje, že případný nepříznivý zdravotní stav není sám o sobě důvodem pro přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Takovým důvodem nejsou ani vysoké náklady na cestování; vysoké náklady by měly být případně předmětem rozhodování o náhradě nákladů řízení. Zdůrazňuje, že pro určení místní příslušnosti není rozhodující bydliště žalobkyně, přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady práva na zákonného soudce, pročež důvody musí být významné. Rovněž není důvodem pro delegaci vhodnou ztráta důvěry v Okresní soud ve Frýdku-Místku; i v probíhajícím soudním řízení má žalobkyně zaručeno právo na spravedlivý proces. Navrhuje proto, aby návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu v Praze 1 nebylo vyhověno. Podle §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odstavec 2). Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku) a Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), návrh projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou dány podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ani z důvodu nutnosti. Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji [viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 28 Nd 409/2014 (dostupné na www.nsoud.cz )], nebo po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji [srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Nd 303/2014 (dostupné na www.nsoud.cz )]. Při vědomí významu zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jako garance nezávislosti soudní moci, je přitom třeba podmínky přikázání věci jinému soudu vždy vykládat restriktivně [srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. II. ÚS 469/14 (obě rozhodnutí dostupná na http://nalus.usoud.cz )]. Pakliže některý z účastníků nesouhlasí s návrhem na přikázání věci jinému soudu, je povinností soudu uvážit, zda v předmětné věci existují natolik zásadní důvody, aby jimi mohl být ospravedlněn průlom do zmíněného ústavního principu [viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. III. ÚS 2853/07 (dostupný na http://nalus.usoud.cz )]. V nyní projednávaném případě Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro takový mimořádný postup. Samotné zdravotní komplikace žalobkyně nejsou způsobilým důvodem k přikázání projednání věci jinému soudu [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, či ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 4 Nd 369/2010 (obě dostupná na www.nsoud.cz )]. Rovněž vzdálenost bydliště účastníka od místa soudu, jakož i s tím související finanční či organizační zatížení jsou spíše běžným jevem, a nemohou samy o sobě delegaci sporu odůvodnit [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2016, sp. zn. 20 Nd 44/2016 (dostupné na www.nsoud.cz )]. Z argumentů žalobkyně pak nevyplývá, že by požadovaná delegace věci k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 mohla vést k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání řízení, naopak pro ponechání projednání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku hovoří zákonné hledisko určování místní příslušnosti soudu (sídlo žalované), jakož i nesouhlas žalované s navrhovaným postupem. V dané věci nejsou pak dány ani důvody pro přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti, neboť ze spisu se nijak nepodává, že by byli z projednávání ve věci vyloučeni všichni soudci Okresního soudu ve Frýdku-Místku, v důsledku čehož by pak věc musela být přikázána jinému soudu k rozhodování. Pouhá nedůvěra v Okresní soud ve Frýdku-Místku a skutečnost, že několik soudců v dřívějších sporech bylo vyloučeno z projednání věcí, v nichž vystupuje žalobkyně, pak rozhodně není důvodem pro delegaci vhodnou ani nutnou. S ohledem na uvedené důvody Nejvyšší soud návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podle §12 odst. 1 a 2 o. s. ř. nevyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. dubna 2017 Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/12/2017
Spisová značka:22 Nd 119/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.119.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Podána ústavní stížnost sp. zn. II. ÚS 2118/17
Staženo pro jurilogie.cz:2017-07-03