Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.07.2017, sp. zn. 22 Nd 188/2017 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.188.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.188.2017.1
sp. zn. 22 Nd 188/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci oprávněného nezletilého K. S. , zastoupeného V. H., právně zastoupeného Mgr. Liborem Zbořilem, advokátem se sídlem v Praze 6, Mlýnská 22/4, proti povinnému K. S. , o dlužné výživné 31 000 Kč a běžné výživné 1 000 Kč od 1. 2. 2017, o nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 EXE 837/2017, o určení místní příslušnosti, takto: Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 EXE 837/2017 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 6. Odůvodnění: Dne 23. 3. 2017 požádal soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Exekutorský úřad Praha 5, se sídlem v Praze 6, Evropská 663/132, o pověření k provedení exekuce na majetek povinného. Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 16. 4. 2014, č. j. 30 P 36/2013-19, který nabyl právní moci 16. 6. 2014, byl nezletilý K. S. svěřen do péče babičky V. H. a rodičům M. H. a K. S. uloženo platit nezletilému výživné každému 1 000 Kč měsíčně k rukám V. H. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 21. 4. 2017, č. j. 38 EXE 837/2017-13, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předloží Nejvyššímu soudu, aby určil, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že se nepodařilo zjistit, zda povinný má na území České republiky bydliště. Podle zprávy Ministerstva vnitra ČR z 19. 4. 2017 byl povinný – cizinec jako občan Evropské unie hlášen k pobytu v České republice pouze od 11. 10. 2013 do 30. 11. 2013. Podle rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 16. 4. 2014, č. j. 30 P 36/2013-19, který nabyl právní moci dne 16. 6. 2014, jímž bylo rozhodnuto o výživném oprávněného, je povinný trvale bytem ve Slovenské republice. Obvodní soud proto dospěl k závěru, že věc spadá do pravomoci soudů České republiky, nicméně nejsou dány podmínky místní příslušnosti podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2000, exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Podle §11 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle §11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný nemá místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce, tj. Obvodní soud pro Prahu 6 [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 22 Nd 155/2013 (obě rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz )]. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. července 2017 JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/11/2017
Spisová značka:22 Nd 188/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.188.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2017-10-07