ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.395.2017.1
sp. zn. 22 Nd 395/2017-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., v exekuční věci oprávněné O2 Czech Republic a. s. , se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, identifikační číslo osoby 60193336, proti povinné J. G. , pro 9 374,87 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2781/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2781/2017 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 9.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Ondřej Svoboda, Exekutorský úřad Praha 9, se sídlem v Praze 9, Beranových 130, požádal dne 31. 7. 2017 Okresní soud v Břeclavi o pověření k provedení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 9 374,87 Kč s příslušenstvím.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 9. 10. 2017, č. j. 53 EXE 2781/2017-17, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné za povinnou v celkové výši 9 374,87 Kč s příslušenstvím.
Z odůvodnění usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2017, č. j. 53 EXE 2781/2017-17, se podává, že povinná, jež má trvalý pobyt na území S., podle zjištění z informačních systémů o evidenci obyvatel nemá povolen žádný druh pobytu na území České republiky. Na adrese uvedené soudním exekutorem jako místo pobytu v České republice v obvodu působnosti Okresního soudu v Břeclavi se povinná nezdržuje. Exekuční titul jí byl doručen na místo trvalého pobytu ve S.
Podle §45 odst. 2, věta první, exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; toto a další níže uvedené rozhodnutí jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz ), vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť místo pobytu povinné není uvedeno v žádném z registračních systémů evidence osob na území České republiky. Nelze rovněž postavit najisto, zda na území České republiky pobývá, a zda a kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2017
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu