ECLI:CZ:NS:2017:23.CDO.3815.2017.1
sp. zn. 23 Cdo 3815/2017-157
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně A - SHIFT s.r.o. , se sídlem Liberec XX-Ostašov, Švermova 128, PSČ 460 10, identifikační číslo osoby 27563383, zastoupené Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem se sídlem Liberec, 8. března 21/13, proti žalované BONUTAS TRADE s.r.o. , se sídlem Praha 4 - Nusle, Pod Vilami 747/10, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29211433, zastoupené JUDr. Karlem Brücklerem, advokátem se sídlem Praha 5, U Hrušky 63/8, o zaplacení 28 700 168 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 13/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2017, č. j. 35 Co 157/2017-126, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 19. 5. 2017, č. j. 35 Co 157/2017-126, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 29. 3. 2017, č. j. 39 C 13/2016-108, o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobkyni, není podle §237 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) přípustné, neboť odvolacím soudem řešená otázka posouzení opakované žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatku, která byla podána až po zastavení řízení ve věci, není otázkou v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud), jako soudu dovolacího, dosud neřešenou, jak v dovolání žalobkyně uvádí. Tato otázka byla již dovolacím soudem řešena v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 11 Zp 24/99, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 18/2002, podle jehož závěru lze návrhu účastníka řízení na přiznání osvobození od placení soudních poplatků (§138 o. s. ř.) pro řízení v prvním a druhém stupni vyhovět, jen požádá-li o osvobození před pravomocným skončením řízení. Odvolací soud se neodchýlil od této ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení předestřené právní otázky posouzení žádosti o osvobození od soudního poplatku, jestliže z obsahu spisu vyplynulo, že poté, co pravomocným usnesením nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o osvobození od soudního poplatku, žalobkyně soudní poplatek nezaplatila a řízení bylo podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 5. 2016, č. j. 39 C 13/2006-47, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 6. 2016, č. j. 35 Co 239/2016-62, pravomocně (11. 7. 2016) zastaveno. Odvolací soud správně dovodil, že poté, co bylo řízení pravomocně skončeno, je vyloučeno, aby bylo vedeno další řízení v daném sporu, proto nemohlo být opakované žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, podané po pravomocném skončení sporu, vyhověno.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně není podle §237 o. s. ř. přípustné a podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. jej odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. listopadu 2017
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu