ECLI:CZ:NS:2017:23.CDO.4185.2016.1
sp. zn. 23 Cdo 4185/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobce F. F., proti žalované Allianz pojišťovně, a.s., se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Ke Štvanici 656/3, IČO 47115971, o zaplacení částky 60 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 25 C 255/2013, o žalobcově dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2016, č. j. 53 Co 226/2016-214, takto:
I. Řízení o žalobcově dovolání se zastavuje .
II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 30. dubna 2016, č. j. 25 C 255/2013-201, jímž Obvodní soud pro Prahu 8 (pro nezaplacení soudního poplatku) zastavil řízení o dovolání, které žalobce podal proti procesnímu rozhodnutí odvolacího soudu.
Též proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Při podání dovolání však nebyl zastoupen advokátem, soud prvního stupně ho proto usnesením ze dne 17. srpna 2016, č. j. 25 C 255/2013-219, doručeným dne 25. srpna 2016, vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranil.
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, a §241 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "o. s. ř."), musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám, je-li fyzickou osobou, nemá právnické vzdělání. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání advokátem i sepsáno (srov. §241 odst. 4 o. s. ř.).
Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele prokazující nebyly předloženy. Dovolatel nedostatek povinného zastoupení neodstranil ani ve lhůtě, kterou mu soud prvního stupně určil, ani později, ač byl soudem prvního stupně poučen o tom, jaké procesní následky jsou spojeny s tím, když tuto podmínku nesplní.
Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).
Podle obsahu spisu podal žalobce poté, co byl vyzván k zaplacení soudního poplatku ze žaloby, žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Jeho žádost soud prvního stupně zamítl, odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Žalobce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání a požádal znovu o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Také tato jeho žádost byla usnesením soudu prvního stupně zamítnuta a rozhodnutí potvrzeno soudem odvolacím. Následně bylo dovolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání, usnesení o zastavení dovolacího řízení bylo odvolacím soudem potvrzeno. Proti usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení, podal žalobce znovu dovolání, znovu požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. S tímto dovoláním byl spis předložen Nejvyššímu soudu.
Obdobnou procesní situaci (opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků,) řešil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou: Usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§170 odst. 1 o. s. ř.). Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti. To, že samo právní posouzení předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků v prvním (zamítavém) rozhodnutí nebylo správné, důvodem pro to, aby soud vyhověl nové žádosti, být nemůže. V případě, že po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků nedojde ke změně poměrů, soud zastaví řízení o dalším návrhu téhož účastníka na přiznání osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§159a a §167 odst. 2 o. s. ř.).
Od uvedeného rozhodnutí není třeba se odchylovat ani v této věci, předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce pro řízení spolu souvisejí. Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Z obsahu spisu se podává, že žalobcovy opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce byly odůvodněny stále týmiž skutečnostmi, k žádné „změně poměrů“, která by podání nové žádost zdůvodňovala, nedošlo (žadatel to ani netvrdí). Takový závěr měl být důvodem pro zastavení řízení o další žalobcově žádosti o ustanovení zástupce pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§104 odst. 1, §159a odst. 4 a §167 odst. 2 o. s. ř.). Z uvedeného plyne, že na základě nové žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů, odůvodněné shodně jako žádost, která již byla pravomocně zamítnuta, nemůže žalobci ustanovit zástupce ani dovolací soud.
Povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí. Ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 poslední věty o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalobkyni však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. července 2017
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu