ECLI:CZ:NS:2017:23.CDO.5919.2016.1
sp. zn. 23 Cdo 5919/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Mgr. D. K. , zastoupené JUDr. Annou Burdovou, advokátkou se sídlem Praha 8, Rohanské nábřeží 657/7, proti žalovaným 1) Mgr. Z. J. , advokátu se sídlem Praha 4, Pobočná 1395/1 a 2) JUDr. P. F., Ph.D. , advokátce se sídlem Praha 4, Pobočná 1395/1, oběma zastoupeným Mgr. Karlem Sedláčkem, advokátem se sídlem Zákupy, Veselí 30, o zaplacení 200 626,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cm 177/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2016, č. j. 3 Cmo 281/2015-1026, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací, postupoval v dovolacím řízení a o dovolání žalobkyně rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2016, č. j. 3 Cmo 281/2015-1026, kterým byl na žádost ustanoveného zástupce žalobkyně JUDr. Z. J., zproštěn funkce zástupce žalobkyně Mgr. D. K., není podle §237 o. s. ř. přípustné, neboť žalobkyně v dovolání nevymezila přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř., v němž jsou uvedeny předpoklady přípustnosti dovolání, když pouze uvedla, že dovolání podává z důvodu, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze závisí na vyřešení právních otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu nebyly dosud řešeny, aniž by nějaké právní otázky, na jejichž řešení soud své rozhodnutí založil, a které podle jejího názoru dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny, uvedla. Nejvyšší soud se však k nutnosti vymezení relevantní právní otázky, jakožto obsahové náležitosti dovolání, již několikrát vyjádřil ve své rozhodovací praxi (srov. např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1853/2013 - veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz ), kdy dovodil, že pokud dovolatel v dovolání neuvede otázku, která je podstatná pro rozhodnutí soudu v posuzované věci, je dovolání nepřípustné. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).
Dovolání žalobkyně tak postrádá předpoklady pro přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., jestliže dovolatelka v dovolání vyjádřila jen nesouhlas s právním posouzením věci a namítá-li, že skutek, z něhož soud při právním posouzení žádosti ustanoveného advokáta o zproštění funkce vycházel, se nestal, když k žádnému narušení důvěry z její strany k ustanovenému advokátu nedošlo, neboť se jednalo o pouhé nedorozumění při jednání, které následně bylo advokátu vysvětleno. Argument, že Vrchní soud v Praze (v tomto řízení jako odvolací soud) věc nesprávně posoudil, není však způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, stejně jako dovolatelkou uváděné námitky spojené s kritikou hodnocení důkazů učiněného odvolacím soudem a založené na zpochybňování skutkových zjištění soudu. Skutečnost, že dovolatelka má jiný názor na právní závěr odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř.
Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání žalobkyně jako nepřípustné podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítnout.
K dovolání žalobkyně podali žalovaní prostřednictvím právního zástupce vyjádření, v němž navrhli odmítnutí dovolání žalobkyně pro jeho nepřípustnost podle §237 o. s. ř., avšak o nákladech řízení nebylo rozhodováno, neboť ve smyslu §151 odst. 1 o. s. ř. nebylo přezkoumáváno konečné rozhodnutí ve věci samé.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. dubna 2017
JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á
předsedkyně senátu