ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.2275.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 2275/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně J. G. , zastoupené JUDr. Andreou Bystrou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Ondříčkova 1244/15, proti žalovaným 1) F. P. , zastoupenému JUDr. Přemyslem Hochmanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1025/1, a 2) B. P. , zastoupenému JUDr. Lubošem Hejcmanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Konviktská 297/12, o 123.118,84 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 5 C 126/2012, o dovolání žalovaného 2) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. 25 Co 405/2015-1221, a o návrhu žalovaného 2) na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalovaného 2) na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. 25 Co 405/2015-1221, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 10. 12. 2014, č. j. 5 C 126/2012-694, ve spojení s usnesením ze dne 23. 2. 2015, č. j. 5 C 126/2012-715, uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 111.961,15 EUR, co do zaplacení 11.157,69 EUR žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 4. 2016, č. j. 25 Co 405/2015-1221, rozsudek okresního soudu ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že žalobu v částce 8.313,67 EUR zamítl, ve zbytku jej v tomto výroku potvrdil, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé a proti výrokům III a IV o náhradě nákladů řízení podal žalovaný 2) dovolání, v němž navrhl zrušení rozsudku odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení a navrhl odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že mu výkonem rozhodnutí hrozí závažná finanční újma. Namítá, že odvolací soud se v posuzovaném případě odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu o odpovědnosti provozovatele, za kterého určil osobu dovolatele, navíc zatížil rozhodnutí velkým množstvím vad.
Podle ustanovení §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
Ustanovení §243 písm. a) o. s. ř. vymezuje coby předpoklad, za kterého lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti, výslovně jen okolnost, že dovolateli by „neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila závažná újma“. Zákon výslovně nestanoví předpoklady, za kterým může být odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí dovolacího soudu, k čemuž se v literatuře dovozovalo [srov. dílo Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. §201 až 376. Komentář. 1 vydání. Praha, C. H. Beck, 2009 (dále jen „Komentář č. 1“), str. 1951-1952], že s přihlédnutím k účelu, k jakému odklad vykonatelnosti slouží, předpokladem pro (vyhovující) rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti je, že:
- dovolání má všechny náležitosti, je dostatečně určité a srozumitelné a nemá tedy vady, které by bránily v pokračování dovolacího řízení,
- dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným účastníkem a je přípustné a
- podle obsahu spisu je pravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.
O tom, že (přípustné) dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu nasvědčují tomu, že dovolatelem uvedený dovolací důvod je zřejmě naplněn nebo že řízení může být postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že může být postiženo některou z tzv. zmatečnostních vad řízení.
K výkladu §243 o. s. ř. se pak v literatuře uvádí, že k odkladu právní moci napadeného rozhodnutí soud přikročí tehdy, je-li dovolatel „závažně ohrožen“ ve svých právech [srov. např. dílo Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. 1 vydání. Praha : C. H. Beck, 2013 (dále jen „Komentář č. 2“), str. 764-765]. Dalším (dovozovaným) předpokladem je, že odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (v judikatuře k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 1850/2017).
V porovnání s judikaturou Nejvyššího soudu k ustanovení §243 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 je ustanovení §243 písm. a) o. s. ř. v rozhodném znění (účinném od 1. 1. 2013) formulováno přísněji v tom směru, že k odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí nepostačuje prostá (jakákoliv) „újma“, nýbrž „závažná újma“.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování dovolacího řízení, je včasné a přípustné, podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
O tom, že podané dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu nasvědčují tomu, že dovolatelem uvedený dovolací důvod je (zjevně) naplněn nebo že řízení může být postiženo některou z vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), tedy že dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Na podkladě těchto kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavírá, že dovolání žalovaného je včasné, avšak nelze dovodit, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Dovolatel svůj návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnil tím, že mu výkonem rozhodnutí hrozí závažná újma, když v důvodu nezákonně vedené exekuce a srážek z důchodu nemá dostatečné finanční prostředky na nákup léků.
Nejvyšší soud návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl jako nedůvodný. Otázkou, zda podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, se Nejvyšší soud zatím nezabýval.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2017
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu