ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.2619.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 2619/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně A. J. , zastoupené JUDr. Petrem Říhou, advokátem se sídlem Třeboň, Palackého nám. 106/II, proti žalované Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. , IČO: 260 95 157, se sídlem Jindřichův Hradec, U Nemocnice 380/III, zastoupené Mgr. Alenou Musilovou, advokátkou se sídlem Soběslav, Ed. Beneše 411/II, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 4 C 133/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. února 2017, č. j. 7 Co 2455/2016-158, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 3. 2. 2017, č. j. 7 Co 2455/2016-158, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 27. 9. 2016, č. j. 4 C 133/2015-115, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení 160.143 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozhodl tak o uplatněném nároku na náhradu za poškození zdraví po operaci levého oka, jíž se žalobkyně podrobila dne 22. 1. 2010 v nemocnici Jindřichův Hradec. Odvolací soud se plně ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně, že z provedeného dokazování včetně znaleckého nelze dovodit jakékoli pochybení žalované při provádění lékařského zákroku na levém oku žalobkyně. Postup žalované při operaci byl lege artis, v souladu s pravidly lékařské vědy, znalecké závěry jsou jednoznačné a přesvědčivé, nejsou dány důvody pro zpracování dalšího posudku a s námitkami žalobkyně se znalkyně beze zbytku vypořádala.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání a navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Namítá nesprávné právní posouzení, protože odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury, věc chybně právně posoudil, dovolacím soudem je věc rozhodována rozdílně a soud nepostupoval spravedlivě. Popisuje průběh soudního sporu, uvádí, že se závěry znaleckého posudku nesouhlasí a jejímu návrhu na vyžádání nového znaleckého posudku nebylo vyhověno. V obecné rovině namítá nesprávné či neúplné hodnocení znaleckého posudku a s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009, odvolacímu soudu vytýká, že náležitě nezhodnotil, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu a zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat. Je přesvědčena, že závěry posudku neodpovídají pravidlům logického myšlení, když znalkyně vypracovala znalecký posudek bez osobního vyšetření žalobkyně.
Žalovaná navrhla, aby dovolání žalobkyně bylo jako nedůvodné odmítnuto.
Podle ust. §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241a odst. 3 o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Z obsahového hlediska dovolání žalobkyně nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, neboť k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatelka sice jako právní otázku, na jejímž řešení závisí napadené rozhodnutí, označila §127 o. s. ř. upravující znalecký posudek, avšak bez podrobnější konkretizace pouze namítá, že podaný znalecký posudek nebyl správně hodnocen, když ona nebyla znalkyní osobně vyšetřena. Přehlíží však, že s touto její námitkou se na základě odborného vyjádření odvolací soud již plně vypořádal. Rovněž nepřípadný je její poukaz na rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1810/2009, v němž se jednalo o posudek o obecné ceně nemovitosti podaný znalcem ústně do protokolu. Její námitky proti znaleckému dokazování provedenému v dané věci postrádají charakter právní otázky, kterou by mohl a měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o. s. ř.), nesměřují totiž proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale paušálně proti skutkovým závěrům. Námitky směřující proti zjištěnému skutkovému stavu či proti hodnocení důkazů včetně znaleckého posudku nejsou předmětem dovolacího přezkumu a ani nezakládají přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř.
Námitka neprovedení dalšího či revizního posudku představuje námitku vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k níž však lze v dovolacím řízení přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné, což není tento případ (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. července 2017
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu