ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.3829.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 3829/2017-335
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobce J. J. , zastoupeného Mgr. Miroslavem Pytlíkem, advokátem se sídlem Sukova třída 1556, 530 02 Pardubice, proti žalované České dráhy, a. s. , se sídlem nábřeží L. Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1, IČO 70994226, o 4.579.484 s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 5 C 260/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 2. 2017, č. j. 17 Co 33/2016-267, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 2. 2017, č. j. 17 Co 33/2016-267, k odvolání žalobce potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 21. 8. 2015, č. j. 5 C 260/2009-231, ve výroku II., kterým byla žaloba zamítnuta co do částky 4.404.833 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 6. 2011 do zaplacení a dále ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 4.579.484 Kč od 31. 5. 2007 do 16. 6. 2011, a rovněž v nákladovém výroku III., a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu a ztotožnil se s jeho právním posouzením. Uzavřel, že žalovaná neporušila zákonnou ani smluvní povinnost a mezi jejím jednáním při uzavírání nájemní smlouvy s žalobcem i v následujícím období a tvrzenou škodou spočívající v ušlém zisku, vynaložených nákladech na vybavení a na stavební úpravy pronajatého objektu není příčinná souvislost. Ztotožnil se i s rozhodnutím o příslušenství nároku, neboť okresní soud posoudil správně počátek prodlení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž navrhl zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci k dalšímu řízení s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Namítal, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe proto, že důsledně nepřihlížel ke všem skutečnostem vyšlým v řízení najevo, pominul celkový kontext vzájemných vztahů účastníků, prokázané skutečnosti vážící se k jejich počátku a věc neposoudil z hlediska širší spravedlnosti s přihlédnutím k důvodným očekáváním žalobce na základě dohod uzavřených s žalovanou. Vytýkal mu skutkový závěr, že z žádného důkazu nevyplývala existence příslibu žalovaného k prodeji pronajatého objektu žalobci, a i další skutečnosti zůstaly dle žalobce mimo pozornost odvolacího soudu, což vedlo k jeho vadnému právnímu závěru. Nesprávně odvolací soud dovodil i neexistenci příčinné souvislosti mezi škodou a jednáním žalované i určení počátku prodlení s plněním pravomocně přiznané částky 174.651 Kč, představující náhradu nákladů vynaložených na opravu pronajatého objektu.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Dovolatel je podle §237 o. s. ř. povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou právní otázku má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14 ).
Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe ve sporech o náhradu škody a ušlého zisku, musí současně uvést, od jakého řešení konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil. To ale dovolatel neučinil. Jeho námitky směřují převážně proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud vycházel při posouzení předsmluvního jednání účastníků řízení, rozsahu nákladů vynaložených na opravu pronajatého objektu, neexistence příčinné souvislosti a počátku prodlení peněžitého dluhu. Dovolání postrádá údaje o tom, od kterého řešení jakých právních otázek dovolacím soudem se napadené rozhodnutí odchyluje.
Dovolání žalobce tedy nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, neboť neobsahuje vymezení právních otázek a uvedení, v čem se při jejich řešení odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání tak postrádá obligatorní náležitost, bez níž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Proto Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. září 2017
JUDr. Hana Tichá
pověřená členka senátu