ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.4208.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 4208/2017-160
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobkyně J. B. , proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu SIGMA , se sídlem Olomouc, Černá cesta 138/6, IČO 00495069, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 15 C 447/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 4. 2017, č. j. 69 Co 203/2017-140, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 8. 3. 2017, č. j. 15 C 447/2014-131, zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 13. 12. 2016, č. j. 12 Co 395/2016-110. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že osobní a majetkové poměry žalobkyně neodůvodňují její osvobození od soudních poplatků, tedy ani ustanovení zástupce. Dle soudu se navíc z její strany jedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, a to s ohledem na množství žalob, stížností a žádostí, které žalobkyně neustále podává (jde již o téměř 50 podání).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 26. 4. 2017, č. j. 69 Co 203/2017-140, usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 13. 12. 2016, č. j. 12 Co 395/2016-110, zastavil. Odvolací soud konstatoval, že skutková zjištění, které soud prvního stupně ve věci učinil a shrnutým způsobem z nich pro účely svého rozhodnutí vycházel, jsou správná a korespondují s obsahem spisu. Zároveň však poukázal na skutečnost, že ze strany žalobkyně se jednalo o opětovnou žádost a zde platí ustálený postup, dle nějž v případě (a je tomu tak právě i v projednávané věci), že po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce nedojde ke změně poměrů žadatele, soud řízení zastaví pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. Odvolací soud zde odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5741/2016.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, neboť s napadeným usnesením nesouhlasí, a navrhla, aby jej dovolací soud zrušil. V dovolání rovněž opětovně požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jelikož je osobou nemajetnou, pobírající invalidní důchod. Okresní soud v Olomouci vyzval žalobkyni usnesením ze dne 8. 8. 2017, č. j. 15 C 447/2014-155, aby si zvolila zástupce pro dovolací řízení a jeho prostřednictvím podala dovolání.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení se podává z čl. II bodů 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb. Nejvyšší soud tedy o dovolání rozhodl podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále opět jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Podá-li dovolatel (včasné) dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud nevyhověl jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, případně o ustanovení zástupce, dovolací soud sám posoudí, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v §30 a §138 o. s. ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolatelce ustanoven zástupce pro dovolací řízení, neboť jde z její strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud konstatuje, že v dovolacím řízení o dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 13. 12. 2016, č. j. 12 Co 395/2016-110, bylo napadeným rozhodnutím potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo odmítnuto odvolání pro opožděnost. Takové dovolání je s ohledem na §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. objektivně nepřípustné.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a jelikož žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. října 2017
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu