ECLI:CZ:NS:2017:25.ND.266.2017.1
sp. zn. 25 Nd 266/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Hany Tiché v právní věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s. , se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2808/2, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem se sídlem v Praze 6, U Stanice 11/4, proti povinné osobě H. T. T. , s místem podnikání v Rakovníku, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 28 EXE 1199/2017, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 28 EXE 1199/2017, projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Rakovníku je pod sp. zn. 28 EXE 1199/2017 vedeno exekuční řízení, v němž soudní exekutor Mgr. Richard Bednář se sídlem v Praze 10, Na Plískavě 2, navrhl, aby byl pověřen vedením exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné podložené exekučním titulem – příkazem Českého telekomunikačního úřadu ze dne 9. 9. 2014, č. j. ČTÚ-40069/2012-636/III.vyř.-ŠkV. V průběhu řízení bylo zjištěno, že povinný je fyzickou osobou, jež na území České republiky nemá trvalý pobyt a není ani hlášena k pobytu v evidencích cizineckého informačního systému. Skutečnost, zda má na území České republiky postižitelný majetek, nebyla doposud zjišťována. Usnesením ze dne 4. 5. 2017, č. j. 28 EXE 1199/2017-14, tento soud vyslovil svoji místní nepříslušnost a podle §11 odst. 3 o. s. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu ČR.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle čl. 24 odst. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, v němž byl nebo má být výkon rozhodnutí proveden.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vzhledem k tomu, že žádné skutečnosti, jež by svědčily pro přikázání věci jinému soudu, nebyly doposud zjištěny, Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný soud, u něhož bylo řízení zahájeno, provedl v řízení prvotní úkony a v jehož okrese je i poslední známé místo pobytu a podnikání povinného.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2017
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu