ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.1965.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 1965/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Bytového družstva Alberta Kučery 10 , se sídlem v Ostravě – Hrabůvce, Alberta Kučery 1200/10, IČO: 25909762, zastoupeného Mgr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 361/9, proti žalované B. M. , zastoupené Mgr. Zdeňkem Tomanem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Sokolská třída 451/11, o stanovení výše nájemného, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 81 C 81/2016, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. července 2016, č. j. 71 Co 263/2016-58, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalované (dovolatelky) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. července 2016, č. j. 71 Co 263/2016-58, odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“), neboť v něm neuplatnila (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením §241b odst. 3 o. s. ř.), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilé důvody, jejichž prostřednictvím brojila proti skutkovým okolnostem rozhodným pro závěr, že obecný zmocněnec žalované není zřejmě způsobilý k jejímu řádnému zastupování v řízení. Výtka nesprávného právního posouzení věci je tak ve skutečnosti založena především na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění. Kromě toho dovolací soud zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí nespočívá na závěru, že zástupce žalované vystupuje jako obecný zmocněnec v různých věcech opětovně (§27 odst. 2 věta za druhou větnou čárkou o. s. ř.), jak se snad dovolatelka mylně domnívá.
Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že v dovolání nebyl – způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. – vymezen způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 o. s. ř. Přitom tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Nad rámec uvedeného dovolací soud jen výjimečně dodává následující. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. dubna 1999, sp. zn. 2 Cdon 1301/97, uveřejněném pod číslem 23/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že je-li obecný zmocněnec zřejmě nezpůsobilý k řádnému zastupování nebo vystupuje-li v různých věcech opětovně, vyloučí jej soud z řízení rozhodnutím, kterým vysloví nepřípustnost zastoupení (srov. též rozhodnutí uveřejněné pod č. 43/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom obecný zmocněnec zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování zejména tehdy, jestliže není schopen ani s pomocí poučení poskytovaného soudem ve smyslu §32 odst. 3 o. s. ř. činit řádně procesní úkony (řádně vykonávat práva a plnit povinnosti účastníka řízení) a je proto odůvodněna obava, že výkonem zástupčí činnosti by mohl jím zastoupený účastník utrpět újmu na svých právech. Zřejmá nezpůsobilost obecného zmocněnce k řádnému zastupování může být dána i v případě, že není schopen se srozumitelně vyjadřovat – vykazuje postulační nezpůsobilost (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol.. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 171).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. července 2017
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu