ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.2282.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 2282/2016
sp. zn. 26 Cdo 2283/2016
sp. zn. 26 Cdo 2284/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné RPG Byty, s.r.o. , se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Gregorova 2582/3, IČO: 05253268 (jako právní nástupkyně původní oprávněné RPG Byty, s.r.o., se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Gregorova 2582/3, IČO: 27769127), proti povinné D. P. , vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 53 E 287/2012, o dovoláních povinné proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. září 2014, č. j. 10 Co 398/2014-147, ze dne 30. září 2014, č. j. 10 Co 399/2014-151, a ze dne 30. listopadu 2015, č. j. 10 Co 799/2015-219, takto:
I. Dovolací řízení se zastavují .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacích řízení.
Odůvodnění:
K odvolání povinné Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 30. září 2014, č. j. 10 Co 398/2014-147 (dále též jen „první usnesení“), potvrdil usnesení ze dne 22. dubna 2014, č. j. 53 E 287/2012-111, jímž Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) zamítl její návrhy na odklad výkonu rozhodnutí a na zastavení výkonu rozhodnutí, nařízeného usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. ledna 2013, č. j. 53 E 287/2012-57, a rozhodl o nákladech řízení účastnic; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.
K dalšímu odvolání povinné odvolací soud usnesením ze dne 30. září 2014, č. j. 10 Co 399/2014-151 (dále též jen „druhé usnesení“), potvrdil usnesení ze dne 1. července 2014, č. j. 53 E 287/2012-131, jímž soud prvního stupně zamítl její návrh na osvobození od soudních poplatků.
Konečně k poslednímu odvolání povinné odvolací soud usnesením ze dne 30. listopadu 2015, č. j. 10 Co 799/2015-219 (dále též jen „třetí usnesení“), potvrdil usnesení ze dne 9. března 2015, č. j. 53 E 287/2012-186, jímž soud prvního stupně zamítl její návrh na osvobození od soudních poplatků za dovolání proti prvnímu a druhému usnesení a současně nevyhověl její žádosti o ustanovení zástupce pro tato dovolací řízení.
Proti citovaným usnesením odvolacího soudu podala povinná (dovolatelka) – nezastoupena advokátem – dovolání.
Původní oprávněná RPG Byty, s.r.o., se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Gregorova 2582/3, IČO: 27769127, v průběhu dovolacích řízení, konkrétně dne 31. července 2016, zanikla výmazem z obchodního rejstříku (Krajského soudu v Ostravě, kde byla vedena v oddíle C, vložka 29253). V návaznosti na to Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací usnesením ze dne 18. října 2016, č. j. 26 Cdo 2282/2016, 26 Cdo 2283/2016, 26 Cdo 2284/2016-244, rozhodl, že v dovolacích řízeních bude jako s oprávněnou pokračováno se společností RPG Byty, s.r.o., se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Gregorova 2582/3, IČO: 05253268.
V dané věci byl po podání dovolání proti prvnímu a druhému usnesení odvolacího soudu proveden dne 21. ledna 2015 výkon rozhodnutí vyklizením bytu, nařízený usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. ledna 2013, č. j. 53 E 287/2012-57 (viz protokol /opis/ na č. l. 169 a 170 spisu), čímž výkon tohoto rozhodnutí (vyklizením bytu) skončil (zanikl), aniž bylo zapotřebí o tom vydávat zvláštní rozhodnutí.
Zanikl-li výkon rozhodnutí vyklizením bytu nařízený proti dovolatelce (tím, že byl proveden), je z povahy věci bezpředmětné (meritorně) rozhodovat o jejích dovoláních proti prvnímu a druhému usnesení odvolacího soudu, neboť v takto ukončeném vykonávacím řízení již nelze otázky řešené citovanými usneseními otevírat. V této souvislosti totiž nelze opomenout, že existence nařízeného a trvajícího výkonu rozhodnutí je zvláštní podmínkou řízení o návrhu na jeho zastavení. Jestliže výkon rozhodnutí zanikl (kupříkladu tím, že byl proveden), k řízení o návrhu na jeho zastavení již nejsou podmínky (k tomu srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu z 12. dubna 2007, sp. zn. 20 Cdo 3516/2006, uveřejněného pod č. 95/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvedené přitom obdobně platí též pro řízení o návrhu povinného na odklad provedení výkonu rozhodnutí. Zbývá dodat, že po provedení výkonu rozhodnutí již nepřichází do úvahy ani přiznání osvobození od soudních poplatků účastníku takto skončeného (vykonávacího) řízení.
Z uvedeného vyplývá, že byl-li nařízený výkon rozhodnutí vyklizením bytu v mezidobí skončen (tím, že byl proveden), je – i v poměrech dovolacího řízení – již pojmově vyloučeno rozhodovat o zastavení výkonu rozhodnutí, odkladu jeho provedení či úlevě od poplatků za vykonávací řízení. Dovolací soud proto řízení o dovoláních proti prvnímu a druhému usnesení odvolacího soudu zastavil podle ustanovení §243b věty před středníkem ve spojení s §104 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. prosince 2013 /viz č. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o.s.ř.“), jelikož v jejich průběhu nastala neodstranitelná překážka (nedostatek podmínky řízení) spočívající v absenci trvajícího výkonu rozhodnutí. Nad rámec uvedeného dovolací soud pro úplnost dodává, že ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí navíc není dovolání podle §237 o.s.ř. objektivně přípustné (srov. §238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř.). Současně pokládá za potřebné přičinit, že dovolání proti prvnímu usnesení – s přihlédnutím k jeho obsahu (§41 odst. 2 o.s.ř.) – nesměřovalo proti nákladovým výrokům tohoto rozhodnutí. I kdyby tomu tak bylo, nelze opomenout, že dovolání směřující proti uvedeným výrokům by rovněž bylo objektivně nepřípustné (§237, §238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř.), neboť těmito výroky odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž nejde o žádný z případů vylučujících podle §238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř. tam nastavené omezení (srov. usnesení Nejvyššího soudu
z 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a z 26. září 2013, sen. zn. 29 ICdo 34/2013, uveřejněná pod č. 80/2013 a 5/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Zbývá dodat, že má-li být dovolací řízení zastaveno pro nedostatek některé z jeho podmínek, pak zásadně (snad s výjimkou splnění poplatkové povinnosti, jíž však dovolací řízení ve věcech výkonu rozhodnutí nepodléhají – viz §11 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění po novele provedené zákonem č. 218/2011 Sb.) odpadá potřeba zkoumat, zda jsou splněny též ostatní podmínky dotčeného řízení (ve vztahu k podmínce advokátního zastoupení dovolatele srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2014, sp. zn. 26 Cdo 2479/2014). Za tohoto stavu dovolací soud zastavil (pro bezpředmětnost) též řízení o dovolání proti třetímu usnesení odvolacího soudu, jelikož jím bylo rozhodnuto o návrzích, jimiž dovolatelka sledovala splnění podmínek řízení (řízení o dovoláních proti prvnímu a druhému usnesení odvolacího soudu), jež musejí být – vzhledem k tomu, co bylo uvedeno v předchozím odstavci – zastaveny pro nedostatek jiné procesní podmínky.
Bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. ledna 2017
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu