ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.2498.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 2498/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně Obce Rožmitálu na Šumavě , se sídlem v Rožmitálu na Šumavě 131, zastoupené Mgr. Ondřejem Pustějovským, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Zahradní 314/8, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Rašínovo nábřeží 390/42, Územní pracoviště České Budějovice, se sídlem v Českých Budějovicích, Prokišova ul. 1202/5, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 6 C 87/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. února 2017, č. j. 5 Co 85/2017-205, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českém Krumlově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 6 C 87/2013-183, zamítl žalobu (podanou 2. dubna 2013), kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí tam specifikovaných pozemků (výrok I.), zastavil řízení v části, v níž se domáhala určení vlastnického práva k částem tam specifikovaných pozemků (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastnic (výrok III.).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne ze dne 15. února 2017, č. j. 5 Co 85/2017-205, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I. s výjimkou zamítavého rozhodnutí o určení vlastnického práva k tam specifikovanému pozemku (výrok I.), ohledně tohoto pozemku citovaný rozsudek zrušil a řízení v této části zastavil (výrok II.), změnil ho v napadeném nákladovém výroku III. (výrok III.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic (výrok IV.).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí je výrazem ustálené soudní praxe, s níž se ztotožňuje i v posuzovaném případě a od níž nemá důvod se odchýlit ani přes v tomto směru uplatněné dovolací námitky. Při řešení účinně nastolené otázky (otázky, zda lhůta „do 31. března 2013“ upravená v §8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění po novele provedené zákonem č. 173/2012 Sb., je lhůtou hmotněprávní prekluzivní, na jejíž „počítání“ se nevztahuje ustanovení §122 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013) totiž odvolací soud důsledně vycházel z právních názorů (na něž lze pro stručnost odkázat), jež byly ve vztahu k uvedené právní otázce vyjádřeny nejprve v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. listopadu 2013, sp. zn. 7 Co 2428/2013, uveřejněném pod č. 89/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a následně též v rozhodnutích Nejvyššího soudu z 27. května 2014, sp. zn. 28 Cdo 1782/2014, z 15. října 2014, sp. zn. 28 Cdo 1008/2014, z 10. března 2015, sp. zn. 28 Cdo 644/2015 (ve spojení s nálezem Ústavního soudu z 9. srpna 2016, sp. zn. Pl. ÚS 20/2016), či z 8. listopadu 2016, sp. zn. 26 Cdo 2158/2016 (ve spojení s odmítacím usnesením Ústavního soudu z 28. února 2017, sp. zn. III. ÚS 418/17).
Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 8. 2017
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu