ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.3723.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 3723/2017-127
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Bytového družstva Alberta Kučery 10 , se sídlem v Ostravě – Hrabůvce, Alberta Kučery 1200/10, IČO: 25909762, zastoupeného Mgr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 361/9, proti žalované I. M. , zastoupené JUDr. Dalilou Pelechovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Čs. legií 1364/20, o stanovení výše nájemného, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 C 172/2012, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 2015, č. j. 11 Co 2/2015-29, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalované (dovolatelky) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 2015, č. j. 11 Co 2/2015-29, odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm neuplatnila (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením §241b odst. 3 o. s. ř.), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilý důvod, jehož prostřednictvím brojila proti skutkovým okolnostem rozhodným pro závěr, že obecný zmocněnec žalované není zřejmě způsobilý k jejímu řádnému zastupování v řízení. Výtka nesprávného právního posouzení věci je tak ve skutečnosti založena především na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění.
Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že v dovolání nebyl – způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. – vymezen způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 o. s. ř. Přitom tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Nad rámec uvedeného dovolací soud jen výjimečně dodává následující. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. dubna 1999, sp. zn. 2 Cdon 1301/97, uveřejněném pod číslem 23/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že je-li obecný zmocněnec zřejmě nezpůsobilý k řádnému zastupování nebo vystupuje-li v různých věcech opětovně, vyloučí jej soud z řízení rozhodnutím, kterým vysloví nepřípustnost zastoupení (srov. též rozhodnutí uveřejněné pod č. 43/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom obecný zmocněnec zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování zejména tehdy, jestliže není schopen ani s pomocí poučení poskytovaného soudem ve smyslu §32 odst. 3 o. s. ř. činit řádně procesní úkony (řádně vykonávat práva a plnit povinnosti účastníka řízení) a je proto odůvodněna obava, že výkonem zástupčí činnosti by mohl jím zastoupený účastník utrpět újmu na svých právech. Zřejmá nezpůsobilost obecného zmocněnce k řádnému zastupování může být dána i v případě, že není schopen se srozumitelně vyjadřovat – vykazuje postulační nezpůsobilost (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 171).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 10. 2017
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu