ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.3727.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 3727/2017-173
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci navrhovatele I. J. , O., zastoupeného Mgr. Martinem Začalem, advokátem se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 43/39, za účasti Společenství vlastníků pro dům Voskovcova 726/4 v Olomouci , se sídlem v Olomouci – Nových Sadech, Voskovcova 726/4, IČO 28605128, zastoupeného Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem se sídlem v Olomouci, Na střelnici 1212/39, o uložení povinnosti změnit stanovy společenství, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 23 Cm 176/2016, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. února 2017, č. j. 5 Cmo 11/2017-104, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel napadl dovoláním usnesení odvolacího soudu, jímž v rozsahu napadeném odvoláním navrhovatele, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (soud prvního stupně) ze dne 7. 11. 2016, č. j. 23 Cm 176/2016-83, kterým zamítl návrh, aby Společenství vlastníků pro dům Voskovcova 726/4 v Olomouci (dále jen „Společenství“) byla uložena povinnost změnit stanovy tam specifikovaným způsobem.
Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatel namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, neuvádí však od které, a nelze to zjistit ani z obsahu dovolání. Poukazuje sice na některá rozhodnutí dovolacího soudu, avšak ani netvrdí, že by napadené rozhodnutí bylo v rozporu s právními závěry, k nimž Nejvyšší soud v těchto rozhodnutích dospěl (ostatně odvolací soud právní otázku, na které je napadené rozhodnutí založeno, posoudil v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). V podstatě jen polemizuje se závěry odvolacího soudu.
Námitkami, jimiž dovolatel vytýká odvolacímu soudu nedostatky odůvodnění napadeného rozhodnutí, zmatečnost a nezákonnost postupu soudu prvního stupně při odstranění vad návrhu ze dne 24. 6. 2016, uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. [z obsahu spisu je navíc zřejmé, že se návrhem nedomáhal vyslovení neplatnosti usnesení (stanov) Společenství, ale uložení povinnosti změnit stanovy jím požadovaným způsobem].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. listopadu 2017
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu