ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.4152.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 4152/2017-227
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobkyně Náboženské obce Církve československé husitské v Chlumci nad Cidlinou , se sídlem v Chlumci nad Cidlinou I, Klicperovo náměstí 75, IČO: 62695711, zastoupené Mgr. Jiřím Oswaldem, advokátem se sídlem v Praze 1, Bílkova 132/4, proti žalovaným 1/ I. K. a 2/ R. K. , N., o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 157/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. března 2017, č. j. 20 Co 49/2017-216, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) usnesením ze dne 26. ledna 2016, č. j. 13 C 157/2015-137, řízení o vyklizení nemovitosti – v důsledku zpětvzetí žaloby před jednáním – zastavil (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky II. a III.).
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 23. května 2016, č. j. 24 Co 174/2016-174, odmítl odvolání žalovaných proti výroku I. citovaného rozhodnutí, které pak potvrdil v nákladovém výroku II., a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (nezastoupen advokátem) blanketní dovolání a současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně (pravomocným) usnesením ze dne 14. července 2016, č. j. 13 C 157/2015-188, zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, a usnesením ze dne 31. srpna 2016, č. j. 13 C 157/2015-189 (doručeným dne 18. září 2016), jej vyzval, aby si v patnáctidenní lhůtě od doručení usnesení zvolil pro podání dovolání zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Podáním ze dne 15. října 2016 (č. l. 197 spisu) žalovaný opakovaně požádal o ustanovení advokáta a o osvobození od soudních poplatků.
K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 17. března 2017, č. j. 20 Co 49/2017-216, potvrdil usnesení ze dne 16. listopadu 2016, č. j. 13 C 157/2015-200, kterým soud prvního stupně s poukazem na ustanovení §159a odst. 3 o.s.ř. zastavil řízení o návrhu žalovaného na ustanovení zástupce pro dovolací řízení, nepřiznal mu osvobození od placení soudních poplatků v dovolacím řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (nezastoupen advokátem) opětovně dovolání a znovu požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Podle §104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o.s.ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. dubna 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014, či z 26. dubna 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015). V usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pak dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v případě, kdy po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků nedojde ke změně poměrů, soud zastaví řízení o dalším návrhu téhož účastníka na přiznání osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§159a a §167 odst. 2 o.s.ř.). Uvedený závěr platí obdobně i pro dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce, jelikož soud může zástupce ustanovit jen tomu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§30 o.s.ř.) – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2016, sp. zn. 29 Cdo 1931/2016.
V projednávané věci byla předchozí žádost dovolatele o ustanovení zástupce pravomocně zamítnuta (usnesením soudu prvního stupně ze dne 14. července 2016, č. j. 13 C 157/2015-188) s odůvodněním, že v daném případě jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování a bránění práva v situaci, kdy není přípustné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradce Králové ze dne 23. května 2016, č. j. 24 Co 174/2016-174. Vzhledem k tomu dovolací soud sdílí názor odvolacího soudu (soudu prvního stupně), že citované rozhodnutí představuje překážku věci rozhodnuté a o opakované žádosti dovolatele o ustanovení zástupce pro dovolací řízení nelze již v téže věci a z týchž důvodů znovu rozhodovat. Nad rámec uvedeného lze dodat, že podal-li dovolatel dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné (proti usnesení odvolacího soudu ze dne 23. května 2016, č. j. 24 Co 174/2016-174), jde z hlediska výsledku sporu o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva a nelze tudíž u něj shledat naplnění podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků podle §138 o.s.ř. Za této situace nelze u něj pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu §30 o.s.ř. Jelikož u dovolatele nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a dovolatel, jenž nedoložil, že sám má právnické vzdělání, neodstranil nedostatek podmínky povinného advokátního zastoupení, Nejvyšší soud (předseda senátu - §243f odst. 2 o.s.ř.) podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne17. března 2017, č. j. 20 Co 49/2017-216, zastavil, aniž – obdobně jako Ústavní soud v rozhodnutí ze dne 31. července 2012, sp. zn. IV. ÚS 2480/12 – považoval za jakkoli účelné v tomto dílčím řízení dovolatele znovu upozorňovat na podmínku povinného advokátního zastoupení předchozí výzvou k odstranění jejího nedostatku. Vzhledem k dosavadnímu průběhu řízení si totiž dovolatel musel být vědom, že nebylo-li v konečném důsledku vyhověno jeho žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, musí si ho zvolit sám, jinak bude dovolací řízení zastaveno (k tomu viz zejména usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. srpna 2016, č. j. 13 C 157/2015-189).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. listopadu 2017
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu