ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.5653.2016.1
26 Cdo 5653, 5654/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou ve věci žalobců a) MUDr. E. D. , b) Ing. R. D. , zastoupených JUDr. Martinem Řezáčem, advokátem se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 1302/18, proti žalovanému E. Š. , o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 94/2015 , o dovoláních žalovaného proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2016, č. j. 15 Co 10/2016-37, a ze dne 3. 6. 2016, č. j. 15 Co 287/2016-77, takto:
Dovolací řízení se zastavují.
Odůvodnění:
Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 5. 3. 2015 se žalobci domáhají, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit byt č. 1 o velikosti 45 m 2 v suterénu domu na adrese P. – B., J. ul. (dále jen „byt“) s odůvodněním, že nájem sjednaný na dobu určitou skončil 28. 2. 2015, ale žalovaný byt nevyklidil.
Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 21. 1. 2016, č. j. 15 Co 10/2016-37, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 (soud prvního stupně) ze dne 7. 10. 2015, č. j. 13 C 94/2015-24, kterým soud prvního stupně zamítl návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Shodně se soudem prvního stupně shledal, že nebyly splněny podmínky odůvodňující přiznání osvobození od soudních poplatků zejména proto, že žalovaný nedoložil věrohodným způsobem celkových přehled o svých poměrech, ani podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů, a to s ohledem na předmět a nenáročnost řízení (žaloba o vyklizení bytu) a na skutečnost, že se žalovaný jako účastník několika desítek občanskoprávních řízení, ve kterých je zastoupen pouze ojediněle, zjevně orientuje jak v právu hmotném tak i procesním.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž zároveň požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 4. 2016, č. j. 13 C 94/2015-64, návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 6. 2016, č. j. 15 Co 287/2016-77, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Usnesením ze dne 28. 7. 2016, č. j. 13 C 94/2015-82, soud prvního stupně vyzval žalovaného, aby zaplatil soudní poplatek za dovolání, a aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zvolil zástupce a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2016, č. j. 15 Co 10/2016-37, a poučil jej o následcích nevyhovění výzvě. Žalobce na výzvu reagoval podáním ze dne 16. 8. 2016, ve kterém uvedl, že mu byl rozhodnutím ČAK určen advokát dle §18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a sice Mgr. Martin Šefraný, advokát se sídlem v Praze 1, Skořepka 1058/8. Řádnou procesní moc však nedoložil.
Rovněž proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2016, č. j. Co 287/2016-77, podal žalovaný dovolání, v němž zároveň opětovně požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 1. 11. 2016, č. j. 13 C 94/2015-111, soud prvního stupně vyzval žalovaného, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zvolil zástupcem pro dovolací řízení advokáta, předložil písemnou plnou moc a aby jeho prostřednictvím nahradil nebo doplnil dovolání doručené soudu dne 24. 8. 2016 a poučil jej o následcích nevyhovění výzvě. Žalovaný na výzvu reagoval podáním ze dne 22. 11. 2016, ve kterém zopakoval svou žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 – dále jen „o. s. ř.“.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Vzhledem k tomu, že se žalovaný opakovaně domáhá osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, dovolací soud sám posoudil, zda splňuje předpoklady uvedené v ustanovení §30 a §138 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přičemž – s přihlédnutím k obsahu spisu – je správný závěr odvolacího soudu (i soudu prvního stupně), že žalobce nesplnil svou povinnost věrohodným způsobem prokázat své osobní a majetkové poměry (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1589/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3396/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1554/2016). Dovolací soud přihlédl též k povaze uplatněného nároku i ke skutečnosti, že ve věci nelze očekávat obsáhlé ani nákladné dokazování, a dospěl shodně se soudy obou stupňů k závěru, že není důvod přiznat žalovanému osvobození od soudních poplatků a v důsledku toho ani ustanovit advokáta pro dovolací řízení.
S ohledem na tento závěr Nejvyšší soud řízení o jeho dovoláních zastavil (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.), neboť žalovaný přes řádně učiněné výzvy soudem prvního stupně a poučení o následcích nečinnosti, neodstranil nedostatek povinného zastoupení.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. května 2017
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu