ECLI:CZ:NS:2017:26.ND.204.2017.1
sp. zn. 26 Nd 204/2017-328
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobců a) L. P. , a b) L. P. , zastoupených Mgr. Filipem Petrášem, advokátem se sídlem ve Zlíně, 2. května 7134, proti žalované EKO-UNIBAU a. s. Praha , se sídlem v Praze 2, Ječná 1255/25, IČO 63483866, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, o zaplacení částky 364.616,08 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 16 C 27/2010, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 16 C 27/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhali přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti (rychlosti a hospodárnosti řízení) s tím, že budou navrhovat výslechy svědků s bydlištěm v obvodu tohoto soudu, znalecký posudek a místní šetření v obvodu tohoto soudu. Za významnou považovali i skutečnost, že v jeho obvodu má žalovaný veškeré své provozovny, předseda představenstva a člen dozorčí rady žalovaného své bydliště a je zde vedeno řízení o vydání bezdůvodného obohacení a vyklizení stejných nemovitostí proti jinému žalovanému (personálně propojenému s nynější žalovanou), tedy řízení související s projednávanou věcí.
Žalovaná s postoupením věci z důvodu vhodnosti nesouhlasila, poukazovala na to, že místní příslušnost je dána obecným soudem žalované a výslechy svědků lze provést dožádáním.
Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní a případná delegace jinému soudu je výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
K prolomení zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, nepostačuje jen to, že v obvodu soudu, jemuž by měla být věc delegována, bydlí svědci, členové orgánů žalované, nacházejí se tu provozovny žalované, je zde navrhováno místní šetření a posouzení znalcem a vedeno obdobné řízení proti jiné žalované.
Z obsahu spisu vyplývá, že žaloba byla podána u Okresního soudu ve Zlíně, věc byla po vyslovení místní nepříslušnosti postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému, řízení již probíhá delší dobu (u Obvodního soudu pro Prahu 2 již od roku 2010), takže místně příslušný soud je s věcí již seznámen. Ve věci byla učiněna řada úkonů - účastníci se na výzvu soudu k věci několikrát vyjádřili, soud vydal několik rozhodnutí [připustil změnu žaloby, rozhodl o návrhu na změnu účastníka, vydal rozsudek pro uznání (jenž byl následně rozsudkem odvolacího soudu změněn tak, že se rozsudek pro uznání nevydává), přerušil řízení, nařídil jednání, před jehož začátkem žalobci požádali o přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti].
Nemůže proto obstát tvrzení navrhovatelů, že řízení u jiného soudu, který není s věcí obeznámen, by bylo rychlejší a hospodárnější.
Nejvyšší soud po zvážení všech rozhodných skutečností tak dospěl závěru, že důvod vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. není dán.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. listopadu 2017
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu