ECLI:CZ:NS:2017:26.ND.269.2017.1
sp. zn. 26 Nd 269/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně HALIMEDES, a.s. , se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, IČO 29015961, zastoupené Mgr. Ing. Vojtěchem Třískou, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 60/28, proti žalovanému A. T. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9, pod sp. zn. 18 C 87/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 87/2017 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou došlou dne 9. 2. 2017 Obvodnímu soudu pro Prahu 9 domáhá, aby soud zavázal žalovaného povinností zaplatit jí částku 42.254 Kč s příslušenstvím, která má představovat částku za neuhrazené platby za dodávku plynu do sjednaného odběrového místa.
Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 24. 5. 2017, č. j. 18 C 87/2017-14, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předkládá podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu.
V odůvodnění uvedl, že výzva k vyjádření k žalobě byla žalovanému zaslána jednak na adresu uvedenou v žalobě (P. – v žalobě chybně uvedeno P.), jednak i na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel, tedy P. Obě zásilky se však vrátily nedoručené s poznámkou pošty, že žalovaný na dané adrese nemá poštovní schránku.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. pak vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Podle ustanovení §86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.
Z obsahu spisu vyplývá, že věc patří do pravomoci českých soudů, není však známo skutečné místo pobytu žalovaného v době zahájení řízení (tj. místo, kde se naposledy zdržoval s úmyslem zdržovat se tam trvale) ani kde se zdržoval. Z centrální evidence obyvatel vyplynulo, že jako trvalý pobyt měl v době podání žaloby nahlášenu adresu P. tj. v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4, kam se mu však nepodařilo doručit a nepodařilo se zjistit ani jinou adresu jeho pobytu.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, určil, že místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí výše označené věci je Obvodní soud pro Prahu 4, v jehož obvodu je žalovaný stále hlášen k trvalému pobytu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2017
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu