Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2017, sp. zn. 27 Cdo 1502/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.1502.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.1502.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 1502/2017-290 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 969/33, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, proti žalovanému JUDr. Václavu Kulhavému , se sídlem v Praze 9, Frýdecká 762, PSČ 199 00, jako správci konkurzní podstaty úpadce J. K., o určení pravosti a výše pohledávky, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení podané J. K., zastoupeným Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2011, č. j. 58 Cm 71/2009-102, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. ledna 2012, č. j. 10 Cmo 95/2011-138, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 71/2009, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 4 Co 181/2015-186, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Vrchní soud v Praze k odvolání úpadce J. K., (dále jen „úpadce“), v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 14. září 2015, č. j. 58 Cm 71/2009-170, kterým Městský soud v Praze nepřiznal úpadci osvobození od soudních poplatků. Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dovolání, jež Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Dovolatel v dovolání otevírá otázku, na níž má podle něj napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviset a která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, a to zda při rozhodování o osvobození od soudních poplatků měly soudy vycházet z analogické aplikace §11 odst. 2 písm. n) a o) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu však na řešení dovolatelem vymezené otázky nespočívá; dovolatel pomíjí, že podle §237 o. s. ř. je jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, v němž Nejvyšší soud vysvětlil, že dovolání není přípustné podle §237 o. s. ř., jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí). Tím, zda úpadce je v projednávané věci osvobozen od soudních poplatků podle §11 odst. 2 písm. n) nebo o) zákona o soudních poplatcích, se odvolací soud neměl důvod zabývat, neboť pro závěr, zda lze úpadci přiznat osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., nemá význam. Má-li úpadce za to, že je některá z hypotéz §11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích vskutku naplněna, nejde o důvod pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., ale pro závěr, že příslušný soudní poplatek nebude vybrán a že řízení nebude zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku; šlo by o odvolací (dovolací) důvod, kdyby přesto soud prvního stupně (odvolací soud) řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. 21 Cdo 73/2015). Dovolání nečiní přípustným ani námitky obsažené v podání ze dne 15. února 2016 (s jehož obsahem se zástupce dovolatele ztotožnil), neboť jimi dovolatel vytýká soudům údajná pochybení v řízení ve věci samé; ani na posouzení těchto „otázek“ napadené rozhodnutí nezávisí. K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 15. listopadu 2017 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/15/2017
Spisová značka:27 Cdo 1502/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.1502.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
§11 odst. 2 písm. n) a o) předpisu č. 549/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-01-27