ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.2044.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 2044/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce ČEZ Prodej, s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, PSČ 140 53, identifikační číslo osoby 27232433, zastoupeného Mgr. Davidem Jüngerem, advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 438/219, PSČ 709 00, proti žalovanému J. S. , o zaplacení 2.519 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost podaných žalovaným proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. února 2014, č. j. 125 EC 1396/2011-85, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 125 EC 1396/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. července 2016, č. j. 57 Co 423/2016-209, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 16. června 2016, č. j. 125 EC 1396/2011-201, Okresní soud v Ostravě nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. února 2014, č. j. 125 EC 1396/2011-85 (výrok I.), a zamítl návrh žalovaného na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto řízení (výrok II.).
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. července 2016, č. j. 57 Co 423/2016-209, k odvolání žalovaného potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku za dovolání a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Protože při podání dovolání nebyl žalovaný zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání, vyzval jej dovolací soud usnesením ze dne 16. května 2017, č. j. 27 Cdo 2044/2017-251, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení tak, že Nejvyššímu soudu předloží procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení obsahující výzvu bylo žalovanému doručeno 16. května 2017. Žalovaný nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud (případně ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na jeho webových stránkách). Vzhledem k tomu, že žalovaný není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl žalovanému ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť žalovaný uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci podal žalovaný žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost, v níž jako důvod žaloby uvedl „křivé obvinění žalobce“ a „nadržování soudu žalobci v původním řízení“. Dále žalovaný v podání tvrdí, že „v průběhu soudního řízení vyšlo najevo, že faktura neodpovídá skutečnosti, a také vyšlo najevo, že špatné vyúčtování nebylo zaviněno žalovaným“.
Dovolatelem uváděné důvody však nemohou založit přípustnost obnovy řízení ve smyslu §228 o. s. ř., jelikož se týkají pouze skutkových zjištění, aniž by byly uvedeny jakékoli skutečnosti, rozhodnutí, nebo důkazy, které dovolatel nemohl bez své viny použít v původním řízení a které by mu mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.
Dovolatel v žalobě dále netvrdí žádnou zmatečnostní vadu ve smyslu §229 o. s. ř., přitom k nápravě skutkových nedostatků ani k nápravě nesprávného právního posouzení věci žaloba pro zmatečnost neslouží.
Je-li nepochybné, že žalobě na obnovu řízení ani žalobě pro zmatečnost nemůže být vyhověno, pak i návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.
Není tedy důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení žalovaného.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalovanému advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy žalovaný neodstranil nedostatek povinného zastoupení - ač byl o následcích nečinnosti poučen - Nejvyšší soud řízení o jeho dovolání zastavil (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. června 2017
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu