ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.2590.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 2590/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci zástavní věřitelky J. Š. , zastoupené JUDr. Petrem Kybicem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 204/30, PSČ 301 00, proti zástavním dlužníkům 1) D. B. , a 2) K. B. , o soudní prodej zástavy, o žalobě pro zmatečnost podané druhým zástavním dlužníkem proti usnesení Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 19. listopadu 2012, č. j. 8 Nc 903/2011-92, vedené u Okresního soudu Plzeň – jih pod sp. zn. 8 Nc 903/2011, o dovolání druhého zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. ledna 2017, č. j. 18 Co 528/2016-216, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň – jih nařídil usnesením ze dne 19. listopadu 2012, č. j. 8 Nc 903/2011-92, soudní prodej zástavy (ve výroku blíže specifikovaných nemovitostí).
Usnesení soudu prvního stupně napadl druhý zástavní dlužník žalobou pro zmatečnost ze dne 30. června 2016, doručenou soudu prvního stupně dne 7. července 2016.
Podáním ze dne 6. října 2016 žalobce požádal o osvobození od soudního poplatku za podanou žalobu pro zmatečnost a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Okresní soud Plzeň – jih usnesením ze dne 2. listopadu 2016, č. j. 8 Nc 903/2011-212, osvobození od soudního poplatku druhému zástavnímu dlužníku nepřiznal (výrok I.) a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.).
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 4. ledna 2017, č. j. 18 Co 528/2016-216, k odvolání druhého zástavního dlužníka rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. ledna 2017, č. j. 18 Co 528/2016-216, podal druhý zástavní dlužník dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku za podané dovolání v plném rozsahu a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Jelikož při podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání, vyzval jej Okresní soud Plzeň – jih usnesením ze dne 26. dubna 2017, č. j. 8 Nc 903/2011-225, doručeným dovolateli dne 2. května 2017, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení tak, že si zvolí zástupcem advokáta, a jeho prostřednictvím podá řádné dovolání. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno.
Dovolatel nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
K žádosti dovolatele o osvobození od soudního poplatku za podané dovolání Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále ze dne 30. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. září 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).
Odvolací soud postupoval v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu, dospěl-li k závěru, že dovolateli nelze přiznat osvobození od soudních poplatků a ustanovit mu zástupce z řad advokátů, neboť v řízení o žalobě pro zmatečnost uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně.
Dovolatel podal žalobu pro zmatečnost – posuzováno podle obsahu – z důvodu vymezeného v §229 odst. 3 o. s. ř., tedy proto, že mu nesprávným postupem soudu měla být odňata možnost jednat před soudem. Z posledně označeného ustanovení se však podává, že žalobou pro zmatečnost lze z tohoto důvodu napadat toliko pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Žaloba podaná proti usnesení soudu prvního stupně je tak již proto zjevně bezúspěšným uplatněním práva.
Navíc, jak se podává z obsahu spisu, usnesení soudu prvního stupně č. j. 8 Nc 903/2011-92 (napadené žalobou pro zmatečnost) bylo dovolateli doručeno 13. prosince 2012. Odvolání dovolatele proti tomuto usnesení bylo odmítnuto pro opožděnost (viz usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. února 2013, č. j. 14 Co 99/2013-106). Předal-li dovolatel žalobu pro zmatečnost provozovateli poštovních služeb až dne 4. července 2016, učinil tak zjevně opožděně (srov. §234 o. s. ř.).
Namítá-li dovolatel, že lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost mu začala běžet podle §235 odst. 2 o. s. ř. od právní moci usnesení ze dne 2. února 2016, č. j. 21 Cdo 4466/2015-183, jímž Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. dubna 2014, č. j. 10 Co 133/2014-140, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti první zástavní dlužnice o ustanovení zástupce, přehlíží, že předmětem přezkumu v tomto dovolacím řízení nebylo rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost a na běh lhůty tak uvedené rozhodnutí dovolacího soudu nemůže mít ve smyslu §235 odst. 2 o. s. ř. žádný vliv.
Za této situace není důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení žalobce.
Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení (i přes poučení o následcích nečinnosti) ani k výše označené výzvě Okresního soudu Plzeň - jih, ani později, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2, §243b a §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. září 2017
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu