ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.2854.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 2854/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci navrhovatele Ing. J. H , zastoupeného Mgr. Šárkou Smetanovou, advokátkou, se sídlem v Praze 6, Hošťálkova 519/5, PSČ 169 00, za účasti společnosti České Radiokomunikace a. s., se sídlem v Praze 6, Skokanská 2117/1, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 24738875, zastoupené Mgr. Ing. Markétou Císařovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, V celnici 1031/4, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a vyslovení neplatnosti smlouvy o převzetí jmění, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Cm 160/2005, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2016, č. j. 7 Cmo 548/2014-236, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. září 2014, č. j. 27 Cm 160/2005-219, zamítl návrh, aby soud určil neúčinnost doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2013, č. j. 27 Cm 160/2005-172, a č. j. 27 Cm 160/2005-204.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatele rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, v němž současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. prosince 2016, č. j. 27 Cm 160/2005-255, navrhovateli ustanovil pro zastupování před dovolacím soudem Mgr. Šárku Smetanovou, advokátku, se sídlem v Praze 6, Hošťálkova 519/5, PSČ 169 00; usnesení nabylo právní moci dne 1. února 2017.
Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Požadavku na tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání dovolatel vyhoví – jak vyplývá z §241 odst. 4 o. s. ř. – nikoliv již tím, že si zvolí zástupcem advokáta (případně mu na žádost bude ustanoven), ale teprve tehdy, bude-li dovolání advokátem také sepsáno. Ke splnění požadavku na tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání je tedy třeba, aby advokát buď sám sepsal dovolání nebo, podal-li dovolatel dovolání již dříve sám, již učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním dovoláním, popřípadě alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil, že se s již učiněným podáním ztotožňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2000, pod číslem 64, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2008, sp. zn. 21 Cdo 4110/2007, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 6, ročník 2009, pod číslem 80).
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Advokátka ustanovená dovolateli ve lhůtě určené ustanovením §241b odst. 3 věty druhé, části věty za středníkem o. s. ř. dovolání proti usnesení odvolacího soudu nesepsala, navrhovatelem dříve podané dovolání nenahradila (nedoplnila) svým podáním, a ani nesdělila, že se s již učiněným dovoláním ztotožňuje. Nedostatek povinného zastoupení tak nebyl odstraněn. K podání zástupkyně dovolatele ze dne 29. května 2017 (č. l. 271), učiněnému po uplynutí lhůty určené ustanovením §241b odst. 3 věty druhé o. s. ř., nelze přihlížet.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání pro (neodstraněný) nedostatek podmínek (dovolacího) řízení zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. září 2017
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu