ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.3082.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 3082/2017-229
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce HOT - ENERGY s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Lorišova 431/4, PSČ 718 00, identifikační číslo osoby 28643763, zastoupeného JUDr. Alešem Klechem, LL.M., advokátem, se sídlem v Ostravě, Poděbradova 2738/16, PSČ 702 00, proti žalovanému M. B. , zastoupenému Mgr. Davidem Jüngerem, advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 438/219, PSČ 709 00, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 380.997,84 Kč a o zaplacení úroku z prodlení z částky 1.217.959,97 Kč od 14. března 2015 do zaplacení, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 42 Cm 100/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. ledna 2017, č. j. 5 Cmo 198/2016-198, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 12.584 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. května 2016, č. j. 42 Cm 100/2015-136, ve znění (doplňujícího) rozsudku ze dne 18. května 2016, č. j. 42 Cm 100/2015-147, uložil žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 199.000 Kč ve výši 8 % od 23. prosince 2011 do zaplacení (výrok I.), ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce (směřujícímu proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně) a k odvolání žalovaného (směřujícímu proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. ledna 2017, č. j. 5 Cmo 198/2016-198:
1) zastavil řízení o odvolání žalobce proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně pro zpětvzetí odvolání (první výrok),
2) potvrdil napadené rozhodnutí soudu prvního stupně (druhý výrok) a
3) rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu v části potvrzující výrok II. rozsudku soudu prvního stupně (posuzováno podle obsahu) podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky přípustnosti dovolání formulované v §237 o. s. ř.
Je tomu tak proto, že závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobci nelze přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 1.149.808 Kč z důvodu žalovaným úspěšně vznesené námitky promlčení, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Z té se podává, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení §393 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí „jako celek“ (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006; 21 Cdo 682/2006; dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2009, sp. zn. 21 Cdo 4748/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sp. zn. 33 Cdo 572/2013, jež jsou veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách; www.nsoud.cz ).
Namítá-li dovolatel, že shora označená judikatura na projednávanou věc skutkově nedopadá, neboť „jistina, z níž žalobce požaduje úroky z prodlení, se nikdy nepromlčela“, přehlíží, že skutečnost, zda jistina dluhu byla promlčena, či nikoli, není z pohledu shora formulovaných závěrů významná.
To se ostatně podává i z dovolatelem citovaného rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2010, sp. zn. 31 Cdo 4291/2009, uveřejněného pod číslem 96/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2013, sp. zn. 32 Cdo 1751/2011, či z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2015, sp. zn. 23 Cdo 5214/2014 (v uvedených věcech byl závěr o promlčení úroků z prodlení Nejvyšším soudem použit v situaci, kdy jistina dluhu promlčena nebyla).
Na uvedených závěrech přitom Nejvyšší soud nemá důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.
Přípustnost dovolání pak nezakládá ani otázka případného rozporu námitky promlčení s dobrými mravy, neboť dovolatel ve vztahu k ní nevymezuje žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení závisí napadené rozhodnutí, ani některý z předpokladů přípustnosti dovolání vypočtených v §237 o. s. ř. V důsledku této vady (§241a odst. 2 o. s. ř.), již dovolatel neodstranil v dovolací lhůtě (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení této (případné) právní otázky (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2013, uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
Ty sestávají z odměny zástupce žalovaného za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §7 bodu 6 a §8 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 10.100 Kč a z náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.184 Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobce celkem 12.584 Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 19. září 2017
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu