ECLI:CZ:NS:2017:27.ND.206.2017.1
sp. zn. 27 Nd 206/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci oprávněné České republiky - Okresního soudu v Kroměříži , se sídlem v Kroměříži, Soudní 1279/11, PSČ 767 42, proti povinnému R. B. , o pověření exekutora a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 159/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 159/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 23. března 2017, podaným u soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, se oprávněná vůči povinnému domáhá nařízení exekuce k vymožení pohledávek ve výši 4.000 Kč a 9.271 Kč, přiznaných jí usneseními Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. ledna 2012, sp. zn. 9 T 64/2011, jež nabylo právní moci a vykonatelnosti téhož dne, a ze dne 16. ledna 2012, č. j. 9 T 64/2011-258, jež nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 31. ledna 2012. Dne 27. března 2017 požádal soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola Okresní soud v Kroměříži o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 3. května 2017, č. j. 31 EXE 159/2017-18, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Přitom zjistil, že povinný je občanem Slovenské republiky, na území České republiky nemá (ani neměl) povolený trvalý pobyt a nevykonává zde trest odnětí svobody. Dne 16. ledna 2017 požádal o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, jeho žádost však byla zamítnuta rozhodnutím, jež nabylo právní moci dne 18. března 2017.
Podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (srov. i usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).
Místní příslušnost soudu v exekučním řízení upravuje §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), podle něhož je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Protože kritéria §45 odst. 2 exekučního řádu se v projednávané věci nemohou uplatnit, Nejvyšší soud v souladu se závěry formulovanými v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a při respektování zásady hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný soud v dané věci Okresní soud v Kroměříži, u kterého bylo řízení zahájeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. července 2017
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu