ECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.1874.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 1874/2017-317
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milošem Pólem ve věci žalobce: P. B. , P., proti žalované: K. B. , P., zastoupené JUDr. Alenou Hakovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sukova třída 1556, o ustanovení zástupce , vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 25 C 130/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 18 Co 495/2016-308, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích napadeným usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 18 Co 495/2016-308, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích, ze dne 29. 9. 2016, č. j. 25 C 130/2011-303, jímž nebylo vyhověno žalobci žádajícímu o ustanovení zástupce (z řad advokátů) pro dovolací řízení.
Odvolací soud po podrobné rekapitulaci průběhu řízení uzavřel, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. O žádosti o osvobození bylo opakovaně rozhodováno s negativním výsledkem a odvolací soud neshledal žádný relevantní důvod proč se odchýlit od závěrů vyslovených ve svém usnesení ze dne 20. 12. 2012, č. j. 23 Co 681/2012-138, ze dne 31. 5. 2013, č. j. 18 Co 221/2013-178, ze dne 27. 2. 2014, č. j. 23 Co 49/2014-216, ze dne 14. 10. 2014, č. j. 22 Co 501/2014-239 a nakonec v usnesení ze dne 31. 12. 2015, č. j. 27 Co 577/2015-289. S ohledem na uvedené nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce žalobci pro dovolací řízení a soud prvního stupně správně žádosti o jeho ustanovení nevyhověl.
Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním žalobce, který namítá, že je mu upíráno právo na spravedlivý proces, a proto žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále jen „o. s. ř.“.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání.
Z obsahu spisu dovolací soud mimo jiné seznal, že o osvobození od soudních poplatků či o ustanovení zástupce z řad advokátů (vždy k žádosti žalobce) bylo v řízení rozhodováno celkem pětkrát. Naposledy se tak stalo ve fázi řízení předcházející dané fázi řízení, v níž je zkoumána případnost žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů (a to právě pro předcházející dovolací řízení), kdy ponejprv soudem prvního stupně (č. l. 271) nebylo vyhověno žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, přičemž odvolací soud usnesením ze dne 31. 12. 2015, č. j. 27 Co 577/2015-289 zmíněné prvostupňové usnesení potvrdil. V reakci na uvedené žalobce podal další dovolání a na následující výzvu soudu týkající se nedostatku povinného zastoupení v dovolacím řízení (č. l. 295), reagoval další žádostí o ustanovení zástupce, jež vyústila právě v zatím poslední fázi tohoto řízení.
Podá-li advokátem nezastoupený účastník, jenž sám nemá odpovídající právnické vzdělání, dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání (zde proti procesnímu rozhodnutí), je namístě, aby případné splnění předpokladů pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání v dané věci, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud k závěru, že účastník ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví, zatímco dospěje-li k závěru opačnému, a byl-li současně dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015). Shora uvedené závěry byly učiněny proto, aby se předešlo postupu, jenž by v důsledku opakovaného posuzování žádostí o ustanovení zástupce (případně o osvobození od soudních poplatků event. obou) mohl vést k neukončitelnému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
V dané věci se sice předchozí dovolací řízení, jež vyvolalo současné rozhodování, týká rozhodnutí toliko procesního a nikoli meritorního, ovšem tím spíše platí shora podané judikaturní závěry, neboť jde o typickou situaci neukončitelného řetězení opakovaných žádostí o ustanovení zástupce resp. o osvobození od soudních poplatků. Současně je třeba zdůraznit, že žalobce byl dobře srozuměn s tím (a to opakovaně, naposledy v předchozí fázi řízení), že zastoupení advokátem je v situaci, kdy sám právnické vzdělání nemá, jednou z podmínek dovolacího řízení, jejíž nesplnění vede k zastavení daného dovolacího řízení. Nejvyšší soud proto, aniž žadatele musel opětovně vyzývat, sám přistoupil bezprostředně k posouzení nastíněné otázky (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 27 Cdo 2044/2017, ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 995/2015, či ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1320/2016, a dále pak v nich odkazovaná usnesení téhož soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015). V nyní řešeném případě ovšem shledal, že žalobce nesplňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Je totiž z obsahu spisu dobře patné, a zcela přiléhavě na to poukázal i odvolací soud, že podmínky žalobce pro osvobození od soudních poplatků opakovaně (v průběhu čtyř let) shledány nebyly a ani nedošlo k žádné změně poměrů (není tvrzena ani prokazována), jež by mohla vést ke změně náhledu na tuto otázku. Nejvyšší soud po pozorném a pečlivém uvážení všech rozhodných skutečností, především s přihlédnutím ke všem ve spise doloženým skutečnostem, sdílí názor soudů nižších stupňů, dle nichž není možno dospět k závěru, že by dovolatel byl nemajetný, a proto nelze uzavřít, že by u něj byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 o. s. ř., což nutně vede k negativnímu rozhodnutí o žádosti o ustanovení právního zástupce.
V situaci, kdy pro posouzení dané věci je zásadní, že žalobce není v dovolacím řízení zastoupen advokátem, přičemž jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů nebylo soudy nižších stupňů vyhověno, a kdy i dovolací soud shledal, že podmínky pro ustanovení zástupce dány nejsou, nezbylo Nejvyššímu soudu, než dovolací řízení (o dovolání proti rozhodnutí, jímž nebyl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů), zastavit (§241b odst. 2 o. s. ř. a §104 odst. 2 o. s. ř.), neboť nebyla splněna podmínka povinného zastoupení.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude o náhradě nákladů i této fáze řízení rozhodováno v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně 15. listopadu 2017
Mgr. Miloš Pól
předseda senátu