ECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.3790.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 3790/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně A. V. , zastoupené JUDr. Pavlem Zálišem, advokátem se sídlem v Mariánských Lázních, Nádražní náměstí 299/8, proti žalované AUTOKEMP Babylon, s.r.o. , IČO: 617 76 327, se sídlem Babylon 27, zastoupené Mgr. Petrem Hubínkem, advokátem se sídlem v Plzni, Veverkova 2707/1, o zaplacení 26 770 Kč s příslušenstvím , vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 6 C 142/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. února 2017, č. j. 61 Co 120/2015-348, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 20. února 2017, č. j. 61 Co 120/2015-354, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 000,80 Kč k rukám advokáta JUDr. Pavla Záliše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
(dle §243f odst. 3 o. s. ř.)
Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Plzni potvrdil rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 7. ledna 2015, č. j. 6 C 142/2013-132, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 770 Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II) a nákladech státu (výrok III).
Proti výroku I rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť není přípustné.
Přípustnost dovolání je vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2013, bylo-li řízení zahájeno před 1. 1. 2014; k tomu srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť dovoláním napadeným výrokem rozsudku bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, jež neplyne ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy ani z pracovněprávního vztahu]. K příslušenství pohledávky (jímž je zde požadovaný úrok z prodlení z částky 26 770 Kč) se při zkoumání přípustnosti dovolání dle uvedeného ustanovení zákona nepřihlíží (nejde-li zde o samostatný předmět dovolacího řízení; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 1998, sp. zn. 2 Cdon 322/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 62, ročník 98).
Přípustnost dovolání nezakládá pak ani případně nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., kdy dovolání žalované bylo odmítnuto a kdy k nákladům (oprávněné) žalobkyně, jež se prostřednictvím svého zástupce vyjádřila k dovolání, patří odměna advokáta ve výši 2 180 Kč [§6 odst. 1, §11 odst. 1 písm. k/, §8 odst. 1, §7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrada hotových výdajů advokáta stanovená paušální částkou 300 Kč (§13 odst. 3 advokátního tarifu) a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrad (§137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.) ve výši 520,80 Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 20. září 2017
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu