ECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.5817.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 5817/2017-1061
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně P K R E A L s.r.o. v likvidaci , IČO: 61324116, se sídlem v Ústí nad Labem, Krásné Březno, Drážďanská 455/37, zastoupené JUDr. Otakarem Švorčíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Hálkova 1406/2, proti žalovanému statutárnímu městu Ústí nad Labem , IČO: 00081531, se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, zastoupenému JUDr. Miloslavou Coufalovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Neštěmická 779/4, o zaplacení částky 19 500 000 Kč s příslušenstvím , vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 19 C 449/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. října 2017, č. j. 14 Co 566/2014-1023, o návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. října 2017, č. j. 14 Co 566/2014-1023, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. června 2014, č. j. 19 C 449/2005-737, ve výroku pod bodem I, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 19 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 4 % ročně z uvedené částky za dobu od 21. 8. 2002 do zaplacení, jakož i ve výroku pod bodem II, jímž byla zamítnuta žaloba co do zbytku požadovaného příslušenství, ve výroku rozsudku podrobně specifikovaného (výrok I rozsudku odvolacího soudu); současně – změnou usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. června 2014, č. j. 19 C 449/2005-744 – bylo žalovanému uloženo zaplatit státu (České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem) soudní poplatek za řízení v částce 358 800 Kč (výrok II), žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek i za dovolací řízení (výrok IV rozsudku odvolacího soudu). Ke splnění všech rozsudkem uložených povinností byla žalovanému určena lhůta tří dnů od právní moci rozsudku.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž současně navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, splněny.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené §240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení §238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v §237 o. s. ř. – přípustné. Podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, přičemž neprodleným výkonem rozhodnutí (nebo exekucí) by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Odklad vykonatelnosti rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).
Ačkoliv je povinný (dovolatel) veřejnoprávní korporací – územním samosprávním celkem, podává se z jím vylíčených okolností, že neprodlený výkon rozhodnutí (exekuce), nejenom s ohledem na výši přisouzené částky (jež – vedle jistiny pohledávky – zahrnuje i její příslušenství) a určenou třídenní (pariční) lhůtu k plnění, mohl by mít v tomto konkrétním případě závažný dopad do poměrů povinného a mohl ztížit i bezproblémové plnění všech jeho úkolů. Nelze pak také vyloučit – se zřetelem na dovolatelem vylíčené právní poměry oprávněné (žalobkyně), jež je obchodní společností nyní procházející likvidací – že bezodkladné splnění rozsudkem uložené povinnosti mohlo by v majetkové sféře dovolatele přivodit důsledky, jež by v budoucnu byly (mohly být) obtížně reparovatelné.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že se vykonatelnost rozsudku odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. prosince 2017
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu