ECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.727.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 727/2017-522
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně Z. P. , S., adresa pro doručování O., proti žalovanému A. D. , S., zastoupenému Mgr. Janem Drapáčem, advokátem se sídlem v Zábřehu, náměstí Osvobození 255/28, o částku 6.933 Kč s příslušenstvím , vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 3 C 80/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. prosince 2013, č. j. 69 Co 588/2013-326, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Jeseníku usnesením ze dne 8. 10. 2013, č. j. 3 C 80/2009-294, nepřiznal žalobkyni osvobození od placení soudních poplatků (výrok I.) a zamítl její žádost o ustanovení právního zástupce z řad advokátů (výrok II.). Rozhodl tak o požadavku žalobkyně vysloveném v doplnění jejích dřívějších podání později upřesněných jako žaloba na obnovu řízení (viz přípis na č. l. 278), jimiž brojila proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 12. 2012, č. j. 69 Co 767/2012-215, potvrzujícímu usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 17. 9. 2012, č. j. 3 C 80/2009-198, kterým bylo odmítnuto odvolání žalobkyně proti rozsudku téhož soudu ze dne 9. 5. 2012, č. j. 3 C 80/2009-169, pro opožděnost.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 30. 12. 2013, č. j. 69 Co 588/2013-326, rozhodnutí soudu prvního stupně nepřiznávající žalobkyni osvobození od soudních poplatků a zamítající její žádost o ustanovení právního zástupce pro řízení o obnově řízení potvrdil.
Proti posledně uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně nezastoupena advokátem dovolání, v němž zároveň požádala o osvobození od soudního poplatku za dovolání a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.
Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) nejdříve zabýval splněním podmínek dovolacího řízení.
Dle §138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. ustanoví předseda senátu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Je-li dovolatelem – jako je tomu i v posuzovaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li sama právnické vzdělání) byla v řízení před Nejvyšším soudem zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání sepsáno [srov. §241 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 o. s. ř.]. Povinné zastoupení dovolatele je zvláštní podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možné ve věci rozhodnout (vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje). Okresní soud ve smyslu §104 odst. 2 o. s. ř. proto usnesením ze dne 14. 8. 2015, č. j. 3 C 80/2009-421, vyzval žalobkyni, aby si ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení zvolila pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů, uvedené doložila plnou mocí a ve stejné lhůtě předložila jím sepsané dovolání. Současně ji poučil o eventuálním zastavení dovolacího řízení, nebude-li řečená podmínka splněna.
Stran otázky, zda jsou dány předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání, lze připomenout ustálenou rozhodovací praxi, jež dovozuje možnost Nejvyššího soudu zhodnotit naznačené přímo jako soud dovolací. Aby tak bylo předejito postupu, jenž by v důsledku opakovaného posuzování daného aspektu mohl vést k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení, přistoupil Nejvyšší soud bezprostředně k posouzení nastíněné otázky (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 27 Cdo 2044/2017, ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 995/2015, či ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1320/2016, a dále pak v nich odkazovaná usnesení téhož soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015). V nyní řešeném případě ovšem neshledal, že by na straně žalobkyně byly dány okolnosti vyžadující, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud po pozorném a pečlivém uvážení všech rozhodných skutečností, především s přihlédnutím k ve spise založeným prohlášením žalobkyně o jejích majetkových poměrech, sdílí názor soudů nižších stupňů, dle nichž finanční situace dovolatelky (jež pobírá starobní důchod a mimoto je spoluvlastnicí blíže specifikovaných nemovitostí) umožňuje hrazení nákladů řízení. Již proto nelze uzavřít, že by u ní byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 o. s. ř., což se v důsledku projeví právě v rozhodnutí o ustanovení právního zástupce.
Vzhledem k absenci povinného zastoupení dovolatelky, jež si ani na výzvu soudu prvního stupně v usnesení ze dne 14. 8. 2015, č. j. 3 C 80/2009-421, obsahující současně poučení o následcích neodstranění nedostatku povinného zastoupení nezvolila pro dovolací řízení zástupce, a s ohledem na shora odůvodněný závěr Nejvyššího soudu o neopodstatněnosti ustanovení právního zástupce žalobkyni z řad advokátů, nelze než dovolací řízení podle §104 odst. 2 ve spojení s §241b odst. 2 o. s. ř. zastavit (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4325/2015, či ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3212/2016).
Nadbytečným se pak jeví rozhodovat o žádosti dovolatelky o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. V tomto směru lze poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu, jež se ustálila v závěru, že směřuje-li dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud (případně ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nepřiznal dovolateli zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), se soudní poplatek z takového podání neplatí (srovnej zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014). Za redundantní je proto rovněž možné pokládat i usnesení okresního soudu ze dne 24. 7. 2014, č. j. 3 C 80/2009-366, a usnesení krajského soudu ze dne 27. 11. 2014, č. j. 69 Co 462/2014-403, je potvrzující, jakož i usnesení okresního soudu ze dne 19. 10. 2015, č. j. 3 C 80/2009-440, a ze dne 19. 7. 2016, č. j. 3 C 80/2009-481, obě zrušena usneseními krajského soudu (srov. č. l. 462 a č. l. 499 spisu).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci konečného rozhodnutí o věci (§151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 12. 2017
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu