ECLI:CZ:NS:2017:28.NCU.100.2017.1
sp. zn. 28 Ncu 100/2017
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném M. Č., takto:
Rozsudek Krajského soudu v Nové Gorici, Slovinská republika, jímž bylo určeno, že není biologickým otcem nezletilého
s e u z n á v á ,
pokud jde o popření otcovství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Krajský soud v Nové Gorici, Slovinská republika, k návrhu R. M. rozhodl, že C. A. O. S., není biologickým otcem nezletilého P. M., matce M. Č. Soud zjistil, že navrhovatelka a její bývalý manžel C. A. O. S. byli dne 17. 10. 2007 dle italských zákonů odloučeni soudem v Udine a následně dne 5. 2. 2016 rozvedeni na matričním úřadě městského úřadu v Latisaně (Italská republika), a že nezletilý P. se narodil ve lhůtě, v níž je dle zákona za jeho otce považován bývalý manžel navrhovatelky. Bývalý manžel navrhovatelky otcovství k nezletilému popřel s tím, že od října 2007, kdy došlo k jejich odloučení, neměl s navrhovatelkou žádné styky, přičemž R. M. a navrhovatelka naopak shodně prohlásili, že spolu žijí zhruba od března 2015 a že jsou přesvědčeni, že otcem nezletilého je R. M. Soud tudíž na základě předložených důkazů uzavřel, že C. A. O. S. není biologickým otcem nezletilého P. M.
Za uvedených okolností je k uznání předložené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením §776 a násl. českého občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.). Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 ve spojení s §55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
K uznání předložený rozsudek nabyl dle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení §55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a současně bylo zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o určení (popření) otcovství občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
Protože tedy cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje předpokladům, které pro určení (popření) otcovství stanoví právní řád České republiky, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení.
V Brně dne 28. června 2017
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu